Na přímých platbách pro zemědělce, které dostávají na hektar obhospodařované půdy, se letos rozdělí 20 miliard Kč. Loni to bylo téměř 23 miliard Kč, letos však začalo nové dotační období společné zemědělské politiky EU. V tiskové zprávě informovalo ministerstvo zemědělství. Přímé platby jsou hrazené zcela ze zdrojů EU.
Podle tiskové zprávy ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) také podepsal letošní sazby těchto plateb. Základní podpora, takzvaná BISS platba, bude činit 1760 Kč na hektar. Novinkou je doplňková redistributivní platba 3536 Kč na hektar na prvních 150 hektarů obdělávané půdy. Nová je i dotace pro malé zemědělce hospodařící na výměře do deseti hektarů. Dotace se vyplácí na čtyři hektary a nahrazuje všechny ostatní platby. "Novinkou je také tzv. Celofaremní ekoplatba, jejímž cílem je podpora postupů prospěšných pro životní prostředí a klima a také důraz na udržitelnost hospodaření. Tato platba má dvě úrovně, a to základní a prémiovou s odlišnou výší sazby," uvedl Výborný.
Nastavení dotací tak přesune větší část peněz k menším farmářům. Například podnik se 150 hektary dostane na základní platbě BISS a redistributivní podpoře na jeden hektar zhruba 5296 Kč. Pro podnik se 350 hektary je to 3275 Kč, tedy přibližně jako loni. Podnik se 600 hektary pak bude mít v průměru na základních platbách oproti farmě se 150 hektary zhruba poloviční podporu. Pro farmu s 2000 hektary vychází pak průměr na jeden hektar na zhruba 2025 Kč. Loni byla sazba na přímou platbu SAPS 3213,91 Kč na hektar.
Na redistributivní platbě se tak rozdělí 23 procent z celkové částky na přímé platby. Minulý rok rozhodnutí zavést ji v takové míře vedlo i k protestům Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR. Ředitel Zemědělského svazu Jan Ulrich řekl, že základní dotace slouží na udržitelnost hospodaření podniků. Poznamenal, že základní platba většině zemědělců v minulosti sloužila k tomu, aby jim pomohla zaplatit pachtovné. V ČR běžně hospodaří podniky zhruba na 50 procentech pronajaté půdy.
"Často se také základní přímá platba přibližovala pachtovnému, záleží na tom, v jakém regionu hospodaří," doplnil. Podle něho pro podniky, které budou mít nižší podporu, to bude znamenat horší prostor pro investice a další rozvoj, zvětší se tedy rozdíly mezi menšími farmáři i středně velkými podniky. Průměrná velikost členů svazu je kolem 1200 hektarů, jsou ale i družstva se 3000 hektary, dodal.
Prezident Agrární komory Jan Doležal podotkl, že nová pravidla společné zemědělské politiky EU kladou na zemědělce větší nároky než dříve a zároveň se snižují podpory. ČR je podle něj v nastavení redistributivní platby extrém, protože evropský průměr se pohybuje mezi deseti až 12 procenty částky určené na přímé platby. "Opakovaně proto vyzýváme k předložení studie, jaké konkrétní dopady má současné nastavení redistributivní platby na tuzemské produkční zemědělce větší a střední velikosti. Jejich konkurenceschopnost klesá již nyní v této nelehké době, kdy se u řady komodit stále potýkají s poměrně nízkými výkupními cenami, které zdaleka neodpovídají růstu nákladů," doplnil.*
