Ministr zemědělství Miroslav Toman dnes podepsal s ministrem životního prostředí Tomášem Janem Podivínským a ministrem pro místní rozvoj Františkem Luklem společné Memorandum, které má v programovém období 2014–2020 zajistit venkovu adekvátní finanční prostředky. Dohoda vzešla z iniciativy Ministerstva zemědělství, které tak reagovalo na výrazné snížení rozpočtu Programu rozvoje venkova Evropskou unií a následný převod 300 milionů eur na národní úrovni do jiných programů. Informovala o tom ředitelka odboru komunikace Ministerstva zemědělství Dana Večeřová.
„Společné Memorandum je významným krokem k tomu, aby i v příštích letech náš venkov dostával dotace v odpovídající výši. Pouze půjdou z jiných programů než z Programu rozvoje venkova, jak to bylo doposud,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.
Ministerstvo zemědělství zahájilo jednání s Ministerstvem pro místní rozvoj a s dalšími resorty hned poté, co obdrželo informaci o výrazném snížení rozpočtu Programu rozvoje venkova na léta 2014–2020 a o následném převodu peněz do strukturálních fondů.
„Na meziresortních jednáních jsme především požadovali garanci, aby 300 milionů eur zůstalo nadále jasně a účelově vymezeno na podporu venkova,“ řekl Miroslav Toman.
Jednání skončila podpisem Memoranda o spolupráci Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí. Ministři stvrdili, že investice do občanské vybavenosti, sociálních služeb a podniků, vzdělávací infrastruktury a územních plánů ve venkovském prostoru budou financované Integrovaným regionálním operačním programem v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Dotace na vodohospodářskou infrastrukturu, v současnosti hrazené z Programu rozvoje venkova, budou v letech 2014 až 2020 financovány prostřednictvím operačního programu Životní prostředí v gesci Ministerstva životního prostředí.
„Jsem si jistý, že operační program Životní prostředí dokáže v rámci svých priorit poskytnout pomoc rozvoji českého venkova zejména v oblasti vodohospodářské infrastruktury,“ uvedl ministr životního prostředí Tomáš Jan Podivínský.*