Zemědělské práce na jižní Moravě jsou již v plném proudu. Podmínky po zimě jsou na většině míst příznivé, podmáčená půda se postupně vysušuje a zemědělce na rozdíl od předchozích let netrápí ani hraboši. Nejdůležitější je nenakazit se koronavirem a zůstat zdraví. Pracovníků není nadbytek, vyplývá z odpovědí oslovených zemědělců.

V okolí Knínic na Blanensku sejí zemědělci v těchto dnech především ječmen a cukrovou řepu. "Zhruba deset hektarů nemáme zoraných, protože tam pořád stojí voda, ale jinak je na tom půdní profil dobře. Pár výhrabků po hraboších se najde, ale je jich méně než loni. Problém je trochu s pracovníky, máme teď dva v karanténě, a hodili by se nám traktoristi," řekl ředitel Agrospolu v Knínicích Ladislav Menšík. Dodal, že na příští týden je v plánu kontrola ozimů. Podle předběžných odhadů bude potřeba někde plodinu zaorat.
S příliš mokrou půdou se zatím potýkají zemědělci v Černovicích na Blanensku. "Čekáme, až přijde jaro. Tady byl ještě minulý týden sníh. Začínáme přihnojovat ozimy, a pokud vydrží počasí, tak po Velikonocích začneme sít ječmen, oves a později kukuřici a hořčici. Jsme tady o 14 dní pozadu proti jihu kraje, loni všude stála voda, a tak jsme ozimy seli pozdě. Přes zimu jsem měla hrůzu, ale začínají se regenerovat, tak snad to nedopadne tak špatně. Na koronavirus se pravidelně testujeme a modlíme se, aby se u nás nerozšířil. Máme i živočišnou výrobu, a to by byl problém," sdělila za Obruč-Agro Vladimíra Severinová.
S podmáčenými pozemky se potýkali také v Jevišovicích na Znojemsku. Půda je tam už ale vyschlá. "Můžeme pracovat bez problémů. Hnojíme teď ozimy, sejeme pšenici a připravujeme se na setí kukuřice. Problém s hraboši je výrazně nižší než v předchozích letech," uvedl ředitel Agro Jevišovice Antonín Kyjovský. Také v nedalekém Boskovštejně zemědělci sejí. "V zemi už máme hrách a začínáme s kukuřicí, sázíme i květák, zelí a kedlubnu. Půda je suchá, na jaro normální. Stavíme také nový fóliovník, kde budou papriky a melouny," uvedl jednatel společnosti Agro Boskovštejn Bohumír Rada.*

Podmáčená půda posune setí jarního obilí v Plzeňském kraji na začátek dubna. V regionu zatím nikdo nesel. Začátek žní, zahajovaných v regionu tradičně počátkem července, to nijak neovlivní. Zemědělci vítají, že po čtyřech suchých letech je na polích více vláhy, tedy spodní vody. Jařin budou letos sít více, protože někteří z nich nestihli na podzim zasít všechny plochy, řekl předseda krajské agrární komory Jaroslav Šíma, který je předsedou představenstva Osecké zemědělské a obchodní společnosti.

Zimu hodnotí farmáři pozitivně, hlavně kvůli tomu, že nebyly holomrazy a že vláhy bylo v lednu a únoru o 20 až 30 procent více než v minulých letech. Podle Šímy nepůjde kvůli počasí začít sít jařiny ani příští týden. "Pokud zemědělce pustí do polí první týden v dubnu, tak se nic moc nestane. Musí to hlavně trochu vyschnout, aby mohli půdu připravit," uvedl.
Před osmi deseti dny, kdy bylo ráno pod nulou, se farmáři pohybovat po polích mohli. "Stačili jsme všude přihnojit ozimé plodiny, ale všichni to zdaleka nemají. Teď se do polí nemůže, je mokro a bahno," uvedl Šíma. Pamatuje, že před asi 30 lety už byly na Josefa (19. března) jařiny zaseté. "Teď to nejde. Nic se ale neděje. Snad se to příští týden otočí, jak slibují," uvedl. Farmáři jsou rádi za podmáčenou půdu, kde je zásoba vody. Podle Šímy už nesmí v dubnu přijít větší mrazy nebo teplotní výkyvy.
Jařin sice nebývá taková výměra jako u ozimů, ale po loňském mokřejším podzimu řada farem nestačila zasít všechnu zejména ozimou pšenici a bude víc sít jarní odrůdy. "Takže výměry se určitě zvětší, i když nikdy nedají takový výnos jako ozimy," uvedl. Osecká zemědělská to v listopadu jakžtakž stihla a ozimá pšenice už raší. Šéf komory neví o tom, že by farmáři v regionu kvůli finančním problémům na podzim nebo na jaře neseli.*

Zemědělci v jižních Čechách hnojí ozimy. Hlavní jarní práce, jako setí nebo vláčení luk a pastvin, nechávají na konec března a na duben, až půda vyschne a přestane mrznout. Někteří stihli minulý týden zasít oves. Kvůli tomu, že někde měli pozemky loni podmáčené, čekají místy až o pětinu nižší výnos řepky. Vyplává to z rozhovoru s jihočeskými zemědělci.

Přihnojit už stihli zemědělci z družstva Třebonín, které leží mezi Českým Krumlovem a Českými Budějovicemi. Hospodaří na 850 hektarech, vedle rostlinné výroby mají i 400 kusů skotu. "Teď čekáme, až se vysuší půda, abychom mohli začít sít. Secí mašina do toho nemůže vjet, protože je bahno. Minulý týden, když bylo pěkné počasí, jsme stačili osít asi 20 hektarů ovsa, jinak je to rozbahněné," řekl předseda družstva Jan Rytíř.
Ozimy přihnojuje družstvo Horusice na Táborsku. Sít zatím kvůli mrazu nezačalo. "Budeme ještě podsévat jetele do jařin, děláme hlavně ozimé obiloviny a ozimou řepku. Díky tomu, že budeme podsévat jetel, musíme začít až v dubnu, aby nám nezmrznul," řekl prokurista Milan Houska. Družstvo s 550 hektary stihlo na podzim ošetřit plodiny pomocí herbicidů.
Jinak je na tom Zemědělské obchodní družstvo Borovany na Českobudějovicku. V říjnu mělo kvůli dešťům pozemky moc mokré, muselo tak ukončit setí, neudělalo postřiky, některé polní práce nestihlo. "Teď nám začal hektický čas: hnojení kejdou, kydání stájí, příprava drůbežárny na první turnus, válení jetelišť, doorávání pozemků," uvedl hlavní agronom Jan Kouba. Sít plánují podle počasí na přelomu března a dubna.*

V průběhu jarní secí sezóny jsem navštívil Farmu Staré Sedlo, která se nachází v podhůří Českého lesa, nedaleko Přimdy, nejstarší zříceniny v Čechách. Její majitel a zakladatel Jiří Černý mi věnoval jedno dopoledne, odpověděl mi na několik otázek a seznámil mě s životem na své farmě.

Jak daleko sahá historie hospodaření na Vaší farmě?

Známá historie rodu hospodařícího ve Starém Sedle č. p. 40 sahá několik staletí zpět. V novodobé historii rodu současného majitele dominuje událost z roku 1955, kdy byl děd majitele donucen ukončit své hospodaření pod vlivem komunistické kolektivizace. V této době byl majitel farmy prohlášen za kulaka a vykořisťovatele svých sousedů a ze dne na den byl vyhnán z usedlosti do nedalekého města Boru u Tachova.

Jaké byly Vaše začátky a s jakou technikou jste na počátku pracovali?

Farmu jsme založili v roce 2007 a začali jsme hospodařit na 12 ha. Koupili jsme si ,,Supra,, a od té doby se farma neustále rozšiřovala a zvětšovala. V současné době hospodaříme na 1 350 ha a ,,Supra,, už nemáme.

Pokud se nemýlím, tak jste plně ekologická farma?

Ano, na úplném začátku jsme se rozhodli nepoužívat žádné chemické prostředky v rostlinné výrobě. Tato myšlenka se stala pilířem naší farmy a je hlavním ideálem dodnes. Myslíme si, že je to jediná možnost, jak udělat půdu trvale udržitelnou pro budoucí generace.

Přibližte nám prosím podmínky, ve kterých hospodaříte.

Hospodaříme v nadmořské výšce 450–500 m, spíše na těžších a kamenitých půdách. V roce 2018 byl celkový úhrn srážek 350 mm. Nebylo to moc, ale ani málo. Srážky přišly ve vhodnou dobu, a to se projevilo na kvalitě porostů.

Jaké plodiny pěstujete a jakých dosahujete výnosů?  

Mezi naše základní plodiny patří špalda a oves. Pak jarní a ozimá pšenice, kmín, ekologická řepka na olej, hrách, ostropestřec. V ekologii musíme dodržet přesný osevní postup a plodiny střídat na více polích. U špaldy a pšenice máme výnosy 3 až 4 tuny, oves 4 tuny. Na naše podmínky, na naše půdy a na naši nadmořskou výšku jsou to slušné výnosy, ale určitě bychom se chtěli posunout ještě dál a zintenzivnit naši produkci.

S Farmetem jste začínali na 3 m a teď končíte na 9 m?

Třímetrový kompaktor byl náš první stroj vaší značky. S postupným rozvojem farmy rostly i pracovní záběry našich strojů. Aktuálně používáme Kompaktomat o záběru 6 m, ale i ten budeme muset v budoucnu vyměnit za větší záběr. Orná půda, kterou zpracováváme konvenční technologií, má výměru 1 061 ha a teď na jaře připravujeme Kompaktomatem přes 400 ha. Dalším strojem značky Farmet v naší flotile je secí stroj Falcon SW se secí lištou o záběru 9 m. A mohu vám také prozradit, že už teď máme objednaný další stroj z vaší produkce.

Co bylo pro Vás důležité při pořízení nového secího stroje?

Byla to hlavně výkonnost a efektivita. Potřebovali jsme co největší zásobník a co největší pracovní záběr. V ekologickém zemědělství se bez pěstování meziplodin neobejdeme. Hned po sklizni provedeme podmítku, do které přímo s vaším secím strojem zasejeme meziplodinu. Takto běžně a hlavně v pohodě jeden člověk zvládne zaset 100 ha denně, což je pro nás největší benefit secího stroje. Zrovna včera jsme zaseli 70 ha i se čtyřmi přejezdy a změnou plodiny z ovsa na pšenici. Běžně ale sejeme 50 ha za den, protože jsme limitováni předseťovou přípravou.

Mezi Vaše nosné plodiny patří i pšenice špalda, jak si sečka Falcon SW poradí s touto plodinou?

Setí špaldy má svá úskalí a klade vysoké nároky na secí stroj. Po zkušenostech s Falconem SW, který má optimalizovanou vzduchovou soustavu a kvalitní dávkovače osiva, nemáme se zakládáním porostu žádný problém. Falcon SW zvládne dokonce i námi požadovaný výsevek 250 kg/ha, čehož jsme s předcházejícím konkurenčním secím strojem nebyli schopni dosáhnout. Před dvěma roky jsme postavili skladovací prostory a spustili novou posklizňovou linku. Veškerou naši produkci prodáváme do zahraničí, hlavně do Švýcarska.

A jaké máte plány do budoucna?

Němci jsou v ekologickém pěstování lepší a my bychom se jim chtěli vyrovnat. Uvažujeme o pořízení postřikovače. Na trhu je už velké množství prvků a mikroprvků, které jsou v ekologii povoleny a dají se aplikovat. Kdyby Farmet vyráběl i postřikovače, tak je naše volba jasná. Několikrát se nám již stalo, že si naši sousedi spletli vaši sečku právě s postřikovačem. Zřejmě za to může její unikátní konstrukce, velký zásobník a široký pracovní záběr.

Rád bych ještě jednou poděkoval rodině Černých za čas, který si na mě v jarní sezóně udělali, a za jejich poznatky z ekologického zemědělství, o které se se mnou podělili. Doufám, že i nadále zůstanou věrní značce Farmet a že jim pomůže uspět v konkurenci německého ekologického zemědělství.*

Ing. Václav Mytyska 
Produktový a technologický poradce

Jihočeští zemědělci již většinou zaseli jarní obilí a pícniny. Hladina spodní vody je oproti loňsku vyšší. Chovatelům skotu a koní dělají problémy divoká prasata. Uvedla to ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná.
Pokud jde o vodu, je pro jihočeské zemědělce zima a nynější jaro lepší než v uplynulých třech letech. Většinou již mají zaseté jarní obilí i pícniny na orné půdě. "Ozimy po jarním přihnojení a ošetření proti škůdcům a chorobám zatím vypadají slušně. Hladina spodních vod se trochu zvedla ve srovnání s minulým létem, ale pořád nedosáhla žádané úrovně obvyklé před 'suchými roky'. Již téměř ojedinělé agropodniky se zaměřením na okopaniny v jižních Čechách se chystají na sázení brambor," sdělila Šťastná.

Chovatelům přežvýkavců a koní, kteří měli loni problémy zabezpečit objemná krmiva, rozrývají v mnoha místech travní porosty divoká prasata. Zemědělci proto musí louky opakovaně vláčet. Očekávají negativní dopad příměsí zeminy na kvalitu sena a senáží. "Až na předčasně vykvetlé meruňky jihočeské sady zatím ze zimního spánku úplně neprocitly. Násada květních pupenů nevypadá tragicky. U běžných zahrádkářských odrůd se po loňské nadúrodě dá očekávat střídmější výnos ovoce, v intenzivnějších sadech očekávají úrodu průměrnou. Všichni pěstitelé se modlí, aby po oteplení nepřišly pro plody a plodiny smrtonosné mrazy," řekla ředitelka.*

Při každém zpracování půdy se rozhodujeme podle půdních a klimatických podmínek, podílu pěstovaných plodin, možnostech podniku a vhodně zvolené technologii.

Půdní podmínky jsou na jaře jiné než na podzim, půda je sice po zimě přemrzlá, ale za to s vyšší vlhkostí. Pro vysokou vzcházivost semen musíme zajistit správně připravené seťové lůžko. To by mělo mít lehce utužené dno, které umožní snadné vzlínání kapilární vody a kyprou vrchní vrstvu pro průnik kyslíku a tepla do půdy. Za tímto účelem provádíme urovnání vrchní vrstvy pozemku, rozdrobení hrud, přerušení půdního škraloupu a zpětné utužení půdy. Důležitá je i rovnoměrná hloubka zpracování půdy. A jak toho dosáhnout? Farmet má pro předseťovou přípravu dva osvědčené stroje.

Kompaktomat

Spolehlivý Kompaktomat zajistí během jednoho přejezdu v sedmi zároveň provedených pracovních operacích dokonale připravenou půdu pro setí. Velkou předností je výborné urovnání povrchu, jemné rozdrobení hrud a vytvoření dobře utuženého seťového lůžka.  Robustní smyková lišta zajistí stržení svrchních vrstev ornice a rozruší půdní škraloup. Pracovní orgány jsou automaticky odjištěné. Radličkové sekce lze opatřit hydraulickým nastavením hloubky, stejně tak je hydraulicky nastavitelný přední smyk. Kompaktor lze doplnit i dalšími stroji, agregovat s přídavnými válci nebo přímo zapojit secí stroj Monsun a rovnou zasít první jarní plodiny.

Verso

Skvělým řešením do vlhké jarní půdy je kultivátor Verso. Jeho pracovní části jsou dlátové a snadno tak zpracují půdu. Stroj neobsahuje žádné válcové segmenty, na které by se mohla půda lepit. Intenzivní a jemné zpracování půdy tímto strojem zvládnete do hloubky 10 cm pomocí pružných úzkých dlátek o šířce 37 mm. Dlátka jsou opatřena SK plátky pro větší odolnost a mají možnost vychýlení proti nárazu při zachování stabilní pracovní hloubky. Před první řadou dlátek je hydraulicky ovládaný těžký flexi-board smyk pro rozhrnutí velkých hrud a primární urovnání povrchu. Zadní lehké flexi-board smyky lze nezávisle výškově nastavit. S výškovým nastavením se mění i náběhový úhel smyků tak, aby při větší hloubce měly smyky větší, agresivnější náběhový úhel.

Přejeme vám úspěšné zahájení jarní sezóny a hodně dobře připravených jarních hektarů.*


Více informací o strojích Farmet se dozvíte na www.farmet.cz

Na vysočině se díky oteplení rozbíhají polní práce, zemědělci už někde začínají se setím jarního obilí. V některých místech jsou traktory na polích vidět i dva týdny, ale u Sněžného ve Žďárských vrších mohly vyjet až po Velikonocích. Zástupci družstev uvedli, že mírná zima plodinám nasetým na podzim neuškodila, někde však nesou následky loňského sucha. Zemědělci v níže položených částech Třebíčska se bojí toho, aby se sucho neopakovalo.

Zemědělské družstvo Hrotovice na Třebíčsku hospodaří na 2400 hektarech zemědělské půdy, pozemky má v nadmořské výšce kolem 400 metrů. Předseda Bohumír Hutař uvedl, že se do této lokality rozšiřuje oblast sucha ze Znojemska. Družstvo volí způsoby obdělávání půdy šetřící spodní vláhu a pěstuje víc kukuřice, která nedostatek vody lépe snáší.

Letos zatím v okolí Hrotovic podle Hutaře sucho není, protože v lednu a únoru dost pršelo. Družstvo teď už má nasetou slunečnici a hrachy a začíná chystat pole pro kukuřici. Ozimy podle Hutaře v této oblasti přezimovaly bez problémů.

Výrobně-obchodní družstvo Kámen na Pelhřimovsku se připravuje na setí jarního ječmene. S polními pracemi začalo před deseti dny, což je asi o týden později, než je u nich zvykem, vyjíždějí na pole v první půlce března, uvedl předseda představenstva Josef Houček. V příštím týdnu se družstvo chce pustit i do odstraňování kamenů z polí určených pro brambory. Ozimé obilí a řepka podle Houčka nebyly na podzim v ideálním stavu, ale zima je dál nepoškodila. Byly zaseté v suchu, v hrudkovitých pozemcích, špatně vzcházely, poznamenal.*

V Pardubickém kraji končí první jarní práce na polích. Farmáři už zaseli většinu obilnin. Kukuřici budou podniky sít v dubnu a květnu. Mírná zima v některých oblastech vylákala ven hlodavce, kteří poškodili ozimé obilniny. Uvedli to zástupci okresních agrárních komor.

Ozimé obilniny přezimovaly dobře až na lokality, které byly podmáčené. Mírná zima byla příznivá pro hraboše a myši, sdělil ředitel svitavské agrární komory Josef Gracias. Dodal, že mapují škody, problémy budou nejen na obilninách, ale také na pastvinách a loukách. Výměra obilnin a dalších plodin se proti minulým letům s ohledem na rozlohu orné půdy v kraji příliš nezmění. Meziroční rozdíly jsou dány hlavně střídáním plodin na polích.

Kdysi bylo Svitavsko podle Graciase bramborářskou velmocí, ale vlivem vývoje cen a dovozovou politikou se mu už ale těžko konkuruje. Výměry na Svitavsku klesly z 600 na 250 hektarů, doplnil.

Na Chrudimsku očekávají setí kukuřice od poloviny dubna, až bude přes den tepleji. Mírná zima zanechala plodiny v dobré kondici. Kromě obilnin je zhruba ze 70 procent na polích zasetá cukrovka, pokročily práce na setí luskovin a někde také máku.

Mák je podle předsedy chrudimské agrární komory Jaroslava Kopisty náročná plodina v době založení. Chrudimsko je podle něj dominantní v pěstování máku, má jeden z nejkvalitnějších. Někdy se míchá český mák s mákem z Asie, což je znát na jeho chuti, poznamenal.

Rovněž v pardubickém regionu jsou obiloviny zaseté a ze 70 procent dokončená setba cukrovky. Vegetace se však zastavila po několika březnových dnech, řekla ředitelka pardubické agrární komory Kateřina Klímová.
Krátkou pauzu od prací na polích nyní zemědělci věnují školením o dotacím. Letos jsou přísnější podmínky, uvedl ředitel orlickoústecké agrární komory František Smítal. Podle něj je víc dotačních titulů, ale zároveň víc administrativy.*

Středočeští zemědělci už mají většinou zaseto, převažují pšenice, ječmen, řepka. Přibylo zemědělských ploch s plodinami vhodnými pro povinné zelené plochy, které mají zvýšit biologickou rozmanitost, bránit erozi, případně vázat dusík z půdy. Mezi takové plochy patří meze, pole nechaná ladem, ale i pole s vojtěškou, hrachem či jetelem. Většina středočeských zemědělců tak musela mírně upravit strukturu osívání.

Zemědělská společnost ZAS Bečváry, která hospodaří na 4500 hektarech na Kolínsku, nemusela letos podíl plodin měnit nijak zásadně, protože  má i živočišnou výrobu a na 300 hektarech pěstuje vojtěšku. "Rozdíl ploch osetých pícninami je nižší  zhruba o 30 hektarů oproti požadované ploše nutné na ozelenění," řekl manažer rostlinné výroby Václav Nedvěd. Společnost tak bude muset pro splnění podmínek zazelenit o asi 30 hektarů více než v minulých letech. Většinu plodin má už společnost zasetou, zbývá zasít kukuřici. Zhruba polovinu osetých ploch zabírají obilniny, řepka 11 procent. Na základě požadavku, který byl důsledkem nižší výkupní ceny cukru, letos klesl podíl ploch osetých cukrovou řepou. "Teď se bojíme, aby při aktuálním ochlazení nebyla poškozena mrazem," dodal Nedvěd. Naopak deštivé počasí manažer rostlinné výroby vítá, protože dosud trápilo oblast sucho, kdy srážek bylo zhruba o polovinu méně než ve stejném období v předchozích letech.  Agronom společnosti DZV NOVA, která má sídlo v Bystřici u Benešova, Roman Lejček, uvedl, že i v této oblasti déšť pomohl, ale záleží na jeho intenzitě v dalších dnech, kdy by také mohl vyplavit zaseté plodiny či odplavit hnojivo. Společnost už má osetou většinu z více než 4900 hektarů obhospodařovaných ploch, zhruba čtvrtinu z nich zabírá ječmen a přibližně pětinu pšenice.  Podmínky ozelenění zde splňují například plochami osetými jetelem. Aby dosáhli na dotace spojené s bílkovinnými plodinami, což je i hrách, bob, sója, lupina, jetel, vojtěška a jejich směsi s obilninami, bylo třeba změnit složení osiva na zelených plochách. "Museli jsme zhruba 150 hektarů osít namísto směsí jetelotrav pouze jetelem," uvedl Lejček. Dotace na bílkovinné plodiny mají podpořit udržení živočišné výroby, tyto plodiny slouží jako krmiva pro hospodářská zvířata.  Jiří Hašek, který hospodaří v okolí Velké Dobré nedaleko Kladna, letos zasel na 244 hektarech půdy. Největší část, zhruba 100 hektarů osetých ploch, zabírá pšenice. Na plochách po 60 hektarech pěstuje řepku a ječmen, což je přibližně stejný rozsah ploch jako v minulém roce. "Abych splnil podmínky ozelenění, musel jsem oproti loňsku ubrat plochu hořčice, té je teď 15 hektarů, a přidat čtyři hektary hrachu," uvedl Hašek.
Podle Haška čekají větší změny zemědělce hlavně na podzim, kdy budou muset splnit další část zazelenění, ale zároveň do toho budou žně a setí běžných plodin. Ve Středočeském kraji bylo minulý rok sklizeno téměř 280 000 hektarů obilnin, což je zhruba pětina ploch zasetých obilnin v zemi, a 80 tisíc hektarů řepky. Sklizeň obilovin, která činila zhruba 1,8 milionu tun, byla mírně vyšší než v roce 2013.*

Počasí letos zemědělcům zatím přeje. Pěstitelé hospodařící v úrodných nížinách mají již zaseto, ve vyšších polohách sejí jarní plodiny nyní. Na rozdíl od loňského jara netrápí pěstitele nedostatek vláhy, naopak v některých oblastech stojí ještě na polích voda. Po mírné zimě mají někteří farmáři problémy se škůdci.

"Zima byla příznivá, porosty přezimovaly dobře. Setí je v plném proudu, ranější oblasti jako jižní Morava nebo Polabí již mají zaseto, teď sejí ve středních polohách," řekl Josef Kubiš z Agrární komory, který je zároveň předsedou představenstva velkého zemědělského podniku Agro Jesenice, hospodařícího poblíž Prahy.  Kvůli mírné zimě začaly podle Kubiše letos jarní práce minimálně o dva týdny dříve, než je běžné, přesto o něco později, než loni. Tehdy však začaly jarní práce nebývale brzy.
Přestože v posledních týdnech příliš neprší, problémy se suchem tak jako po loňské zimě zatím zemědělci nemají. "V listopadu a prosinci bylo hodně srážek, zásoba z těchto dvou měsíců je pořád ještě dost velká," uvedl předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík. Naopak například některým jihočeským pěstitelům podle něj komplikuje průběh prací příliš vlhká půda. Na některých místech stály ozimé plodiny ve vodě a začaly podhnívat. Někteří pěstitelé mají po mírné zimě problémy se škůdci a budou proto patrně muset dříve než obvykle začít s aplikací postřikům proti nim.
Zemědělci v České republice loni na podzim oseli ozimými plodinami 935 tisíc hektarů polí, což je o 3,4 procenta menší plocha než o rok dříve. Výměra plochy s ozimou řepkou se podle odhadů rozšířila o necelé procento na 393 tisíc hektarů.  Loňská úroda v Česku byla jedna z historicky nejvyšších. Sklizeň obilovin meziročně vzrostla o 17 procent na 8,779 milionu tun. Šlo o třetí nejvyšší produkci v české historii. Rekordní byla také úroda řepky, která přesáhla 1,5 milionu tun. Sklizeň brambor meziročně vzrostla zhruba o třicet procent, cukrovky o pětinu.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down