Nového generálního ředitele státního podniku Lesy České republiky (LČR) by měl ministr zemědělství jmenovat do konce února. V neděli 16. ledna uplynul termín pro podání přihlášek do výběrového řízení. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula nového generálního ředitele jmenuje na základě doporučení výběrové komise. O místa čtyř odborných ředitelů podniku se zatím uchází 23 lidí. Termín pro podání přihlášek na úsekové ředitele podnik prodloužil o měsíc do 16. února. Sdělili to mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý a Lesů ČR Eva Jouklová.

Podrobnosti k počtu uchazečů na post generálního ředitele mluvčí ministerstva zatím nesdělil. "Vzhledem k možnosti podání přihlášek prostřednictvím České pošty není v tuto chvíli možné říci, kolik přihlášek do tohoto výběrového řízení ministerstvo zemědělství obdrží," uvedl.

Výběrové řízení ministerstvo vyhlásilo 30. prosince. Lesy ČR jsou bez generálního ředitele od 22. prosince. Tehdy Marian Jurečka pověřený vedením ministerstva zemědělství odvolal generálního ředitele Josefa Vojáčka a řízením podniku dočasně pověřil lesního správce Lesní správy Vítkov na Opavsku Jiřího Grodu.

Měnit se bude i nejvyšší management Lesů ČR. Podnik na konci prosince vypsal výběrové řízení na místo ředitele lesního a vodního hospodářství a na místa správního, ekonomického a obchodního ředitele, podání přihlášek původně stanovil do 16. ledna. "Dosud se přihlásilo 23 uchazečů. Po dohodě s ministerstvem zemědělství prodlužujeme termín podávání přihlášek do 16. února 2022," uvedla Jouklová.*

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) v projektu Vracíme vodu lesu loni obnovil, opravil či vybudoval 150 rybníků, tůní, nádrží a mokřadů. Do staveb vložil 180 milionů korun. "Letos plánujeme opatření na 170 místech s náklady ve výši 230 milionů korun. Dalších 90 projektů připravujeme," uvedl dnes v tiskové zprávě pověřený generální ředitel Lesů ČR Jiří Groda. Program Vracíme vodu lesu s odhadovanými náklady přes miliardu korun státní podnik zahájil v roce 2019.

Lesy ČR spravují asi 38 000 kilometrů říček, bystřin, potoků, patří jim i různé malé nádrže a rybníky. Cílem programu Vracíme vodu lesu je v dobách sucha zadržet co nejvíce vody v krajině, zpomalit odtok vody a zmírnit sucho. Stavby pomohou podle lesníků také pozitivně ovlivňovat zásoby podzemní vody.

Jeden z typických projektů na zadržení vody v kraji loni vznikl podle lesníků v lesích u Polné na Jihlavsku. "Z povrchových odvodňovacích příkopů v zátopě zaniklého rybníka jsme vytvořili přírodě blízký biotop. Vzniklo pět různě hlubokých tůní, kdysi zahloubené a napřímené koryto toku nyní meandruje, snížil se i jeho spád," uvedl Pavel Převor z oblastního ředitelství LČR na Vysočině.

Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v zemi a aktuálně je jejich hlavním úkolem zvládnutí kůrovcové kalamity a opětovné zalesnění.

Od loňského 22. prosince je podnik bez generálního ředitele. Tehdy Marian Jurečka (KDU-ČSL) pověřený vedením ministerstva zemědělství odvolal generálního ředitele Josefa Vojáčka a řízením podniku dočasně pověřil lesního správce Lesní správy Vítkov na Opavsku Jiřího Grodu. Následně ministerstvo zemědělství vypsalo výběrové řízení na místo generálního ředitele. Uchazeči se mají hlásit do 16. ledna.*

Státnímu podniku Lesy České republiky (LČR) zbývá z pětimiliardového lesnického tendru 2022+ uzavřít smlouvy s firmou Uniles z koncernu Agrofert. Nabídky podané Unilesem podnik stále posuzuje a uzavření smluv předpokládá koncem ledna. Uvedla to mluvčí LČR Eva Jouklová. Ze 46 soutěžených jednotek firma Uniles podala nejlepší nabídku na sedmi, a má tak šanci získat sedm kontraktů. Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v zemi.

Hodnocení nabídek od Unilesu podle mluvčí zdržuje posouzení střetu zájmů, které obsahuje zadávací dokumentace soutěže. Posuzování souvisí s bývalým premiérem Andrejem Babišem (ANO), který svůj koncern Agrofert, jehož součástí Uniles je, vložil v únoru 2017 kvůli zákonu o střetu zájmů do svěřenských fondů. Deník N loni na podzim uvedl, že si Lesy ČR ve věci střetu zájmů nechaly před tendrem zpracovat tři posudky.

Pokud Uniles smlouvy podepíše, stane se na počet kontraktů nejúspěšnější firmou tendru 2022+. Po šesti kontraktech již mají podepsáno firmy LDF Rožnov, Stora Enso Wood Products Ždírec, Opavská lesní a Jihozápadní dřevařská. Čtyři zakázky podepsala Kloboucká lesní. Celkem se o zakázky dosud podělilo 12 firem.

Do konce prosince Lesy ČR ze 46 soutěžených jednotek podepsaly smlouvy na 37 jednotkách. U dvou jednotek uchazeči odmítli podepsat smlouvu a podnik bude tyto soutěže na jaře 2022 opakovat.

Soutěže jsou dvojího typu. Na 34 jednotkách budou lesnické firmy dělat takzvanou komplexní zakázku, tedy zalesňovat a těžit dřevo, které budou samy i prodávat. Na 12 jednotkách budou firmy dělat pouze pěstební práce, půjde o lokality na Moravě, kde je třeba obnovit porosty po kůrovcové kalamitě.*

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) zatím finančním darem či poskytnutím dřeva pomohl 498 lidem postiženým loni v červnu na jižní Moravě tornádem. Poslední žádosti od 16 lidí podnik do konce ledna posoudí a do konce března vyřídí. Největší zájem byl o finanční dar 100 000 korun, menší o dřevo na krov a na topení. Příjem žádostí o pomoc Lesy ČR ukončily 31. prosince. Uvedla to mluvčí podniku Eva Jouklová.

O pomoc požádalo 664 lidí. Kvůli nesplnění podmínek však podnik musel 150 žádostí zamítnout. Poskytnutí pomoci totiž bylo podmíněno tím, že dům musel být určený k trvalému bydlení a bylo třeba jej kvůli následkům tornáda zdemolovat nebo na něm vyměnit střechu.

Z 664 přijatých žádostí se 458 týkalo finanční pomoci, 50 dřeva na krov a 156 palivového dřeva. "Dosud jsme předali na pily 1850 metrů krychlových kulatiny, odeslali na účty žadatelů 35,2 milionu korun a dopravili 2180 metrů krychlových palivového dříví," ředitel ředitel Lesního závodu Židlochovice Miroslav Svoboda. Židlochovičtí pomoc v rámci Lesů ČR administrují. Na krov Lesy ČR dávaly 50 metrů krychlových dřeva a na topení 20 metrů krychlových dřeva.

Tornádo na jižní Moravě poškodilo i majetek Lesů ČR, a to zhruba 120 hektarů lesa, techniku a budovy. "Opravili jsme střechy a nyní pokračujeme v obnově opláštění dvou objektů na polesí. Zatím jsme investovali 3,2 milionu korun a dalších 200.000 korun do zpevnění lesních cest, po nichž odvážíme kalamitní dřevo. Na podzim začneme se zalesňováním," uvedl Svoboda.

Bouře s kroupami a tornádem se přehnala Hodonínskem a Břeclavskem 24. června. Vyžádala si šest životů a poničila kolem 1200 domů, z nichž asi 200 muselo k zemi. Zničené zůstaly například i školy, sportoviště, auta a zeleň. Škody jsou v miliardách korun.*

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) letos zvýší investice do obnovy lesních cest poničených při těžbě způsobené kůrovcovou kalamitou o více než třetinu asi na 300 milionů korun. V roce 2022 podnik plánuje navýšení nejméně na 400 milionů korun. Řekla to mluvčí LČR Eva Jouklová. Podnik spravuje téměř polovinu lesů v zemi.

S výjimkou severních Čech je kůrovcová kalamita v České republice za vrcholem a ustupuje. Kromě intenzivních těžeb napadeného dřeva a dalších obranných opaření k tomu přispělo i chladné jarní počasí, které oddálilo letošní nástup kůrovce.

S ústupem kalamity se lesníci naplno pustili do zalesňování vytěžených ploch. Letos podnik zalesnil rekordních 22 000 hektarů, vysázel při tom 90 milionů sazenic. Po zalesnění může zahájit kompletní opravy zničených cest.

O obnově lesů a cest informovali představitelé podniku v minulých měsících v regionech na setkáních s veřejností a představiteli samospráv. Dotaz na obnovu lesních cest patřil k nejčastějším. "Mohu všechny ujistit, že lesní infrastrukturu urychleně opravujeme," uvedl generální ředitel LČR Josef Vojáček.*

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) plánuje v roce 2022 díky ústupu kůrovcové kalamity další snížení těžby dřeva. S koncem kalamity se podnik na čtyřech pětinách území od 1. ledna vrátí k hospodaření podle lesních hospodářských plánů. Obnoví tak před čtyřmi lety pozastavené plánované těžby. Uvedl to řekl ředitel lesního a vodního hospodářství Lesů ČR Vladimír Krchov.

Státní podnik loni kvůli kůrovcové kalamitě vytěžil rekordních 14,35 milionu metrů krychlových dřeva. Letos celkovou těžbu po několika předchozích korekcích směrem dolů očekává kolem 11,5 milionu metrů krychlových. Z toho by mělo asi 84 procent připadnout na nahodilé těžby. Z nich by zhruba šest milionů metrů krychlových měly letos tvořit kůrovcové těžby po loňských 9,5 milionu metrů krychlových.
Pro rok 2022 podnik odhaduje těžby na úrovni deseti milionů metrů krychlových, z nichž na kůrovcové těžby by mělo připadnout asi 40 až 50 procent. V dobách před vypuknutím kůrovcové kalamity se celkové roční těžby podniku pohybovaly kolem osmi milionů metrů krychlových dřeva.
K letošnímu útlumu kůrovcové kalamity, která je největší v historii Česka, kromě intenzivních těžeb napadeného dřeva a dalších obranných opaření přispělo i počasí. "Bylo chladnější jaro, první rojení kůrovce se oddálilo, a kůrovec zvládl vytvořit maximálně dvě generace. Lesníci měli více času na zpracování kůrovcového dříví," řekl Krchov.*

Do pětimiliardového tendru Lesů České republiky (LČR) na lesnické práce, těžbu a prodej dřeva 2022+ v letech 2022 až 2026 podalo nabídky 40 firem. Sdělila to mluvčí podniku Eva Jouklová. V tendru 2022+ je odhadovaná hodnota lesnických prací pět miliard korun a objem dřeva k těžbě je pět milionů metrů krychlových. Loni do tendrů 2021+ podalo 36 firem 190 nabídek.

"V tendru na provádění lesnických činností a prodej dřeva začaly Lesy České republiky hodnotit 403 nabídek podaných 40 firmami. Úspěšní zájemci o zakázky budou pro podnik pracovat od ledna 2022 podle pětileté smlouvy," uvedla Jouklová.
Podle ní na 12 pěstebních zakázek podaly firmy 78 nabídek, na 34 zakázek spojených s lesnickými činnostmi a prodejem dříví 325 nabídek.
Uzávěrka pro elektronické podání nabídek vypršela dnes dopoledne, následně podnik začal s jejich vyhodnocováním. Hlavním úkolem podniku je zvládnutí kůrovcové kalamity a obnova lesů po kalamitě. Lesům ČR patří téměř polovina lesů v zemi.
"Pětileté smlouvy připravíme k podpisu nejpozději do poloviny prosince, aby mohly práce od ledna bez problémů začít," uvedl generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček.
Tendr je rozdělen na 46 zakázek. Týká se v souhrnu území o rozloze asi 200 000 hektarů, jde tedy o necelou pětinu lesů spravovaných státním podnikem. Ročně by firmy vzešlé z tendru měly zalesnit asi 15 000 hektarů lesa.*

Státní podnik Lesy České republiky vyhlásil pětiletý tendr 2022+ na lesní práce a prodej dřeva. Tendr bude rozdělen na 46 zakázek. Půjde v nich v následujících pěti letech o těžbu zhruba pěti milionů metrů krychlových dříví, práce za pět miliard korun a roční zalesnění asi 15 tisíc hektarů, uvedla mluvčí podniku Eva Jouklová. Vítězné firmy by měly pro Lesy ČR pracovat od ledna 2022 do konce roku 2026. "Smlouvy podnik připraví k listopadovému podpisu, aby mohly práce od ledna 2022 začít," uvedla mluvčí.

Tendry jsou dvojího typu. Na 34 jednotkách budou lesnické firmy dělat těžbu dřeva, pěstební práce a vytěžené dřevo si budou i prodávat. Na 12 jednotkách budou firmy dělat pouze pěstební práce, přičemž půjde o lokality na Moravě, kde už byla kalamita kůrovce. Tendr se bude týkat v souhrnu území o rozloze asi 200 tisíc hektarů, půjde tedy o necelou pětinu lesů spravovaných státním podnikem. Tendr 2022+ zapadá do pětiletého systému soutěží, v němž se každý rok takzvaným senátním způsobem rozhoduje o hospodaření na zhruba pětině území.

Na rozdíl od minulých dvou let nebude v tendru žádná zakázka, kde by firmy dělaly jen těžbu a pěstební práce, přičemž vytěžené dřevo by si prodávaly samy Lesy ČR. "Ve střednědobé strategii jsme deklarovali, že chceme ve vlastní režii obchodovat zhruba 25 procent objemu těženého dříví a tohoto čísla jsme již dosáhli," řekl k tomu generální ředitel LČR Josef Vojáček.*

Semenářský závod státního podniku Lesy České republiky (LČR) v Týništi nad Orlicí na Rychnovsku mění svou orientaci na produkci semen listnatých stromů z dříve převažujících jehličnanů. Právě po sazenicích listnáčů je při nynější obnově lesů po kůrovcové kalamitě vysoká poptávka.

Závod zatím do vyšší produkce semen listnáčů investoval asi 40 milionů korun a další investice chystá. Novinářům to  řekl generální ředitel LČR Josef Vojáček. Týnišťský závod, který byl založen před 50 lety, saturuje potřebu semenného materiálu pro české lesnictví z asi 75 procent.
Poptávka po semenech listnáčů oproti době před kůrovcovou kalamitou vzrostla více než dvojnásobně a semenářský závod tomu uzpůsobuje své technologie. Produkce závodu se za poslední dva až tři roky podle Vojáčka zdvojnásobila při obrácení skladby dřevin. "Aktuálně je stav 67 procent listnáčů a 33 procent jehličnanů. Historický stav byl zhruba obrácený," řekl Vojáček.
Semenářskému podniku se podle něj podařilo pro uspokojení poptávky zajistit dostatek semenného materiálu. "Máme dostatek osiva pro všechny a dokážeme zalesňování podstatně urychlit," řekl Vojáček. Osivo týnišťský závod připravuje pro školkařské firmy, které z něj vypěstují sazenice. Velkou poptávku semenářský závod registruje po semenech buku a dubu. Zájem je i o další listnaté dřeviny, stoupá například zájem o břízu.*

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) v prvním pololetí snížil meziročně těžbu dřeva o 12 procent na 5,6 milionu metrů krychlových z předchozích rekordních 6,34 milionu metrů krychlových. Důvodem je ústup kůrovcové kalamity, která je již na většině území Česka za svým vrcholem. Uvedla to mluvčí podniku Eva Jouklová. Lesům ČR patří téměř polovina lesů v zemi. Kůrovcová kalamita je největší v historii Česka.

K útlumu kůrovcové kalamity vedle intenzivních těžeb napadeného dřeva a dalších obranných opaření přispělo i letošní velmi chladné a deštivé jaro, které zpozdilo jarní rojení kůrovce zhruba o jeden měsíc.
S ústupem kůrovcové kalamity státní podnik snížil i celoroční plán těžeb na 12,1 milionu metrů krychlových z ještě v březnu zamýšlených 14,07 milionu metrů krychlových. Za celý loňský rok těžby ve státních lesích dosáhly rekordních 14,35 milionu metrů krychlových dřeva, z nichž 93 procent připadlo na kůrovcové a jiné nahodilé těžby.
Přes ústup kalamity jsou některé regiony šířením kůrovce stále významně zasaženy. "Kalamita trvá na Vysočině, ale i tam se ji daří brzdit. Nejhorší je situace v severních Čechách, kde kalamita kulminuje. Především je zasaženo Českolipsko, Rumbursko a Děčínsko," řekla Jouklová.
V Libereckém kraji tak Lesy ČR plánují letos meziroční zvýšení těžeb o 29 procent na 775 000 metrů krychlových. V Ústeckém kraji čekají nárůst o 17 procent na 1,2 milionu metrů krychlových.
Těžba dřeva ve státních lesích začala významně růst s příchodem kůrovcové kalamity od roku 2018. V letech bez kůrovcové kalamity byla roční těžba u Lesů ČR kolem osmi milionů metrů krychlových a pololetní kolem čtyř milionů metrů krychlových.
Letos podnik hodlá zalesnit rekordních 21 000 hektarů holin. Proti loňskému zalesnění 16 000 hektarů to představuje nárůst o 31 procent. Na letošní zalesnění podnik a jeho smluvní partneři použijí kolem 90 milionů sazenic stromků, zatímco loni jich vysázeli 74 milionů. Do konce června bylo vysázeno 51,4 milionu stromků.*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down