Letošní sklizeň ovoce v České republice bude kvůli jarním mrazům opět slabá a měla by činit podprůměrných 134 798 tun. V porovnání s loňskou velmi nízkou sklizní by měla sice vzrůst o 3,8 procenta, ale proti průměru sklizní posledních pěti let bude propad činit 12 procent. Razantní pokles úrody se čeká u meruněk. Vyplývá to z odhadu sklizně provedeného k 15. červnu Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ).

"Zejména jsou poškozené meruňky a třešně, škody ale budou i u dalších ovocných druhů," řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Mrazy ovocné sady zasáhly v několika vlnách v březnu a v dubnu. Úrodu ovoce mrazy srazily i v roce 2019. Kromě mrazů se však podle mluvčí ÚKZÚZ Ivany Krškové na letošní úrodě negativně projeví i silné deště a krupobití, které Česko zasáhly v minulých týdnech. "Z tohoto důvodu lze očekávat pokles výnosů a kvality produkce, což se může projevit již v odhadu sklizně jádrovin k 1. září," uvedla Kršková. Sklizeň jablek, která jsou hlavním ovocným druhem, by měla letos vzrůst o osm procent na 111 232 tun. Proti pětiletému průměru by však měla být úroda jablek nižší o 12 procent. Meziroční poklesy sklizně čekají pěstitelé jablek ve středních a východních Čechách. "I jablka byla poškozena mrazy. Očekáváme, že kvůli mrazům bude vyšší podíl jablek určených na průmyslové zpracování," řekl Ludvík. Mrazy významně srazily úrodu meruněk a třešní, a to hlavně na Moravě. Úroda meruněk by měla letos meziročně propadnout o 75 procent na 525 tun. Mrazy srazily i úrodu třešní, u nichž ovocnáři čekají meziroční pokles téměř o 50 procent na 1126 tun. Úrodu třešní navíc v minulých dvou týdnech významně poškodily silné deště. "Není vyloučeno, že kvůli dešťům půjde úroda třešní proti odhadu ještě o polovinu dolů," řekl Ludvík. Sklizeň višní by měla meziročně klesnout o 12 procent na 5079 tun. U hrušní se čeká nárůst o dvě procenta na 6397 tun. Opět velmi slabá úroda necelých 500 tun se čeká u broskví, které se v Česku přestávají pěstovat. Ještě v polovině 90. let minulého století se roční sklizeň broskví pohybovala na úrovni 11 000 tun. Pěstování broskví v Česku neuneslo konkurenci dovážených broskví z Itálie, Řecka a Španělska.*

 

 

Letošní sklizeň meruněk v Evropě bude především kvůli jarním mrazům nejnižší za posledních 17 let. Bude to znamenat jejich zdražení, a to i na pultech českých obchodů. V Itálii, která je největším pěstitelem meruněk v Evropě, by se sklizeň měla meziročně propadnout téměř o 60 procent na 136 000 tun. Mrazy zdecimovaly i úrodu meruněk v Česku. Řekl to předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

Meruňky jsou podle něj prvním ovocným druhem, u kterého má Evropa hotový odhad sklizně. "V hlavních pěstitelských zemích by letos měla sklizeň meziročně klesnout o 37 procent na 402 000 tun z loňských 640 000 tun. V porovnání s pětiletým průměrem to představuje propad o 29 procent. Vedle Itálie budou mít pokles i Francie a Španělsko," řekl Ludvík. Kromě mrazů v některých oblastech výsadby poškodilo i krupobití.
"Meruňky tak budou letos zcela jistě za jinou cenu, než byli lidé v minulých letech zvyklí. Nedá se počítat s tím, že v marketech budou v akcích za 25 korun za kilogram," řekl Ludvík. Podle serveru www.kupi.cz nyní běžně stojí kilogram meruněk 82,30 koruny. V řetězcích Kaufland, Billa a Lidl se dnes podle jejich akčních letáků prodával kilogram meruněk za cenu od 55 do 80 korun.
V Česku letošní úrodu meruněk zničily mrazové vlny z března a dubna. Sklizeň by se mohla podle Ludvíkova odhadu pohybovat na úrovni 20 až 30 procent normální sklizně, což pro ovocnáře znamená ztráty na úrovni 50 milionů korun. Meruněk se loni i předloni v ČR sklidilo asi 2000 tun, což představuje na evropské produkci podíl 0,4 procenta.*

Na zjištění, jaké škody na ovoci způsobily mrazy, které o víkendu zasáhly ČR, je brzy. Další vlny mrazů mohou přijít v dubnu nebo v květnu. Teprve potom by se mohlo rozhodovat, zda pěstitele stát podpoří pomocí kompenzací, sdělil mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Obvykle stát tvoří kompenzační tituly za nepřízeň počasí až po skončení možnosti příchodu mrazů a poté, co plody dozrají, aby se ukázalo, jaké byly reálné ztráty.

Loni vláda schvalovala kompenzace v září. V současnosti se vyplácí peníze za loňské mrazivé dny, kde pěstitelé obdrželi 30 milionů korun ze slíbených 50 milionů.
Jak dříve uvedl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík, silné mrazy v neděli a v pondělí poničily sady meruněk. Pokud by zničily celou úrodu, šlo by podle něj o ztráty 50 až 80 milionů korun.
Stát část škod proplácel mnohokrát v minulosti. Například za rok 2016 zaplatil 76,2 milionu korun, za rok rok 2017 pak 94,5 milionu korun, uvedlo ministerstvo. "Za škody mrazem způsobených v ovocných sadech v roce 2019 rozhodla vláda pěstitele kompenzovat částkou 50 miliony korun z rozpočtu ministerstva zemědělství. Z toho už bylo vyplaceno zhruba 30 mil. Kč v závěru loňského roku a zbytek bude vyplacen v průběhu jarních měsíců na základě předložených dokladů o propadu produkce způsobených loňskými mrazy," dodal Bílý.
Letošní škody z mrazů provázejí jiné okolnosti než v minulosti. "Letos se sešly dvě věci dohromady. Díky velmi teplé zimě stromy začaly dříve rašit a meruňky i kvést, a to o dva až tři týdny dříve. A do toho přišly silné mrazy, které nebyly po celou zimu," řekl Ludvík.

Meruňky ve slánském Ekofruktu zmrzly, hospodaření podniku ovlivní i epidemie nemoci Covid-19. Tržby klesly kvůli zastaveným dodávkám do škol, restaurací, hotelů a podobně, nižší jsou i v běžné obchodní síti. Naopak prodej v podnikové prodejně a u internetových obchodníků, kterým Ekofrukt dodává ovoce, vzrostl. Uvedl to jednatel Ekofruktu Tomáš Richtr. Ekofrukt je ovocnářsko-potravinářská firma, je tradičním výrobcem ovocných tyčinek.

"Naše možnosti uspokojit zvýšenou poptávku jsou omezené, protože prodáváme již poslední zásoby jablek z loňské sklizně, jelikož úroda z důvodu jarních mrazů byla nízká," uvedl Richter.
Kvůli epidemii Covid-19 jsou v Ekofruktu vytvořené oddělené pracovní týmy včetně rozdělených šaten. "Zavedli jsme nová opatření k zajištění čistoty a nezávadnosti výrobních prostor, pracovníci v daleko větší míře používají ochranné prostředky. I vzhledem ke skokově vyšším cenám dezinfekcí, roušek a ostatního sanitárního materiálu výrazně stouply náklady na zajištění výroby," dodal jednatel. Podle něj o dopadu na tržby rozhodne především to, zda společnost bude moci dál vyrábět.
Proti dopadům mrazů, které u Slaného dosáhly v minulých dnech až –10°C, jsou podle Richtra jakékoliv protimrazové prostředky neúčinné. "Došlo k totálnímu zmrznutí meruněk, které již vykvetly a nebylo technicky ani ekonomicky možné je zachránit. Nyní již víme, že nebudeme mít žádnou úrodu meruněk, takže škoda bude činit jednotky milionů korun, kterou nebylo možné krýt pojistkou, protože škodu mrazem u meruněk nikdo nepojišťuje," uvedl jednatel.
Ovoce Ekofrukt sklízí ze zhruba 200 hektarů sadů a má kolem 80 zaměstnanců. Větší podíl na jeho tržbách měla v loňském roce výroba ovocných tyčinek, menší podíl prodej ovoce.

Silné mrazy, které zasáhly Českou republiku, poničily sady meruněk. Pokud mrazy zničily celou úrodu meruněk, jednalo by se pro ovocnáře o ztrátu na úrovni 50 až 80 milionů korun. Riziko poškození mrazy je i u broskvoní a dalších peckovin. Sady jabloní, které jsou hlavním ovocným druhem, by mrazy neměly zásadně poškodit. Uvedl to předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

V České republice se ročně sklidí asi 2000 tun meruněk. Například ovocnáři na Znojemsku mluví přímo o katastrofě. "Ekonomické ztráty u meruněk budou. U ostatních druhů je na předjímání škod brzy, protože mrazivé noci budou pokračovat. Jasno o ztrátách by mělo být po odkvetení stromů, tedy za dva měsíce," řekl Ludvík. Mrazy srazily úrodu ovoce naposledy loni, a to meziročně o 27 procent na 129 911 tun. Ztráty kvůli poklesu produkce a zhoršení kvality ovocnáři loni odhadli asi na 200 milionů korun. Jarní mrazy decimovaly úrodu ovoce v ČR i v letech 2017, 2016 a 2011. Letošní škody z mrazů však provázejí jiné okolnosti než v minulosti, kdy mrazy ničily úrodu až v dubnu a květnu. "Letos se sešly dvě věci dohromady. Díky velmi teplé zimě stromy začaly dříve rašit a meruňky i kvést, a to o dva až tři týdny dříve. A do toho přišly silné mrazy, které nebyly po celou zimu," řekl Ludvík. Kdyby byla normální zima a nebylo uspíšené jaro s časným rašením stromů, tak by ani silné mrazy neměly ovocné stromy, a to ani peckoviny, ohrozit. "Nyní přišly typické zimní mrazy, kdy mrzne celou noc a expozice mrazů je až 12 hodin. Zaznamenali jsme teploty minus osm stupňů i nižší," řekl Ludvík. Ovocnáře nyní podle něj čeká dvouměsíční období nejistoty, protože další mrazové vlny mohou přijít kdykoliv až do poloviny května.*

Nynější ochlazení s nočními mrazy kolem minus dvou stupňů zatím nadělalo na ovocných stromech v sadech jen lokální škody. Místy byly zasaženy výsadby meruněk, broskví a třešní, a to například v severních a středních Čechách. Ovocné stromy letos kvetou přibližně o dva týdny dříve než obvykle. Uvedl to předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

"Škody zatím neumíme odhadnout, ale jsou velmi lokálního a marginálního charakteru. Morava, kde jsou odkvetlé meruňky a riziko bylo největší, byla prakticky bez mrazů," řekl Ludvík. Další vlna nočních mrazů by podle meteorologů měla přijít v polovině příštího týdne. "Ještě pět týdnů budou ovocnáři kvůli mrazům v obavách," řekl Ludvík.
Naposledy zničily jarní mrazy úrodu ovoce v roce 2017, kdy poslední vlna mrazů udeřila 10. května. Sklizeň se tehdy propadla na hluboce podprůměrných 119 310 tun a byla druhou nejnižší sklizní od roku 1990 na území Česka. Ztráty na tržbách ovocnáři tehdy vyčíslili na půl miliardy korun.
Nižší sklizeň ovoce než v roce 2017 byla v novodobé historii českého ovocnářství jen v roce 2011, kdy se sklidilo 101 249 tun ovoce. Důvodem tehdejšího propadu byly také mrazy. Mrazy významně poškodily české ovocnáře i v roce 2016, kdy ztráty na tržbách byly kolem 400 milionů korun. Za škody z mrazů z let 2016 a 2017 dostali ovocnáři od státu kompenzace dohromady 165 milionů korun.
Obrana ovocných sadů před mrazy je omezená. Používají se například protimrazové závlahy, parafinové svíce, pálení klestí a slámy či promíchávání vzduchu pomocí ventilátorů nebo vrtulníků. Možnosti komerčního pojištění proti mrazům jsou kvůli velké rizikovosti velmi omezené.*

Jihomoravští zemědělci zatím rozmary počasí nepocítili. Týden trvající tuhé mrazy na přelomu února a března, které v noci klesaly pod minus deset stupňů Celsia, nepoškodily díky solidní sněhové pokrývce ozimé porosty obilí a řepky. Zemědělci očekávají, že by na pole mohli vyjet koncem března. Jižní Morava měla před příchodem mrazů štěstí, že se přes ni přehnalo poměrně silné sněžení, díky němuž na polích přetrvalo během mrazů několik centimetrů sněhu. "Jak pole objíždím, tak nikde nevidím problém," uvedl předseda Agrospolu z Knínic u Boskovic Ladislav Menšík. Problémy neměli ani na Znojemsku, uvedl předseda Zemědělského družstva Olbramkostel Zdeněk Rechtik. "Naopak jsou ozimy narostlé velmi dobře," uvedl. Spokojený byl zatím i Lukáš Jurečka z družstva Pooslaví Nová Ves na Brněnsku. Podle něj agronomové zatím nikde nenašli žluté skvrny, které by naznačovaly poškozené porosty.

Po několika teplých dnech by měly na konci týdne přijít další noční a místy i denní mrazy, ty už by však uškodit neměly. "Pokud nebude mráz větší než minus deset stupňů. Slabší mrazy už ozimy přežijí," míní Menšík. Po loňském velmi suchém roce má zatím půda na jižní Moravě dost vláhy a podle projektu Intersucho je na většině území vlhkost půdy na normální úrovni. Začínající sucho se projevuje pouze na jihovýchodě Znojemska, v povodí Dyje pod Novými Mlýny, na severu Blanenska a větší sucho je v některých katastrech severně od Brna a dlouhodobě na hranici jižní Moravy s Olomouckým a Zlínským krajem. Oslovení zemědělci doufají v lepší úrodu než loni a věří, že dva suché roky po sobě nepřijdou, i když vědí o varování klimatologů, že už lze jen těžko spoléhat na sušší a vlhčí periody. Bez problémů jsou zatím i ovocné stromy, které se ještě neprobudily a teprve se chystají nasadit pupeny. "Ještě se pořád dá říct, že příroda spí," uvedl Menšík.*

Mrazy kolem minus 20 stupňů Celsia bez pokrytí půdy sněhem nejsou dobré pro ozimy jako pšenice, ječmen nebo řepka, uvedl Zemědělský svaz ČR. Klimatické změny budou podle něho ovlivňovat zemědělství stále více. Podle Agrární komory ČR se však musí počkat, až mrazy skončí, pak se teprve budou sčítat škody. "Teploty jsou pro řepku i ozimy hraniční a tento mráz rozhodně poničí listovou plochu. Otázka je do jaké míry. To se zjistí, až se oteplí a odumřelé listy zčernají. Lze předpokládat, že to tedy ohrozí porosty a že se mohou snížit výnosy," řekl mluvčí komory Jiří Felčárek.

Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha upozorňuje na to, že klimatické jevy, kdy se zvyšuje četnost extrémních srážek a střídají se období extrémního sucha s povodněmi a záplavami nebo teplé zimy s holomrazy, budou mít stále větší vliv na zemědělství i na vývoj cen agrárních komodit. "Škody, které způsobilo sucho za posledních 30 let v zemích Evropské unie, přesahují 100 miliard eur. Proto se zemědělci snaží kromě zabraňování úbytku půdy také o udržení vody krajině," uvedl svaz v tiskové zprávě.
Zemědělství podle Pýchy neprospívají příliš teplé a suché zimy, kdy nevymrznou plevele a přemnoží se škůdci i škodná zvěř, zejména pak divoká prasata. Navíc, když je v zimě málo sněhu a srážek, jsou pak ohroženy zásoby podzemní vody. "Každá mince má dvě strany. Na jedné straně tedy hovoříme o výkyvech počasí, které je nezávislé na lidské vůli a které do budoucna bude ovlivňovat zemědělskou produkci. Na druhé straně máme vědeckotechnický pokrok, který dosáhl tak daleko, že se v rostlinné výrobě používají výkonnější a odolnější odrůdy, které tyto objektivně existující výkyvy do určité míry eliminují," dodal Pýcha. Výsledky sucha jsou pak podle něj vidět například v Jihomoravském kraji - na Znojemsku, kde se v minulosti sklízelo kolem pěti až sedmi tun obilí na hektar, se loni sklidilo kolem dvou tun na hektar.*

Veterináři se kvůli mrazům zaměří na kontrolu napájení a krmiva u zvířat. Doporučují také v chovech větrat. Informoval o tom dnes mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Chovatelé by si měli zkontrolovat zejména u zvířat ve venkovních výbězích a na pastvinách, zda zvířata mají dostatek krmiva a vhodné napájení.

"Chovatelé mají také povinnost zabezpečit zvířatům přiměřenou ochranu před nepříznivými klimatickými podmínkami, tou může být například přístřešek," uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

Krmivo by měli chovatelé upravit tak, aby zvířata měla dostatek energie. "I při nízkých teplotách, jako jsou ty současné, se doporučuje v chlévech větrat, neboť suchá zima nevadí zvířatům tolik, jako vlhká zima," dodali veterináři.

Podle mluvčího Komory veterinárních lékařů ČR Josefa Dubna většinou profesionální chovatelé hospodářských zvířat vědí, co mají dělat. Lidé by však neměli zanedbávat péči ani o domácí mazlíčky, například venčení psů je při aktuálních teplotách vhodnější nechat na poledne, kdy je tepleji.

Mrazy v Česku třetí noc po sobě přepisovaly teplotní rekordy. Nové nejnižší teploty pro dnešní den meteorologové naměřili na 15 ze 148 stanic, které fungují alespoň 30 let. Mrzlo hlavně na horách. Nejníže teplota klesla v Bedřichově Nové Louce, kde teploměr ukázal minus 24,6 stupně Celsia. K minus 20 stupňům Celsia se mohou teploty podle předpovědi přiblížit také v následujících třech nocích. Mrazy mají polevit v noci na sobotu, kdy by teploty neměly klesnout výrazněji pod minus deset stupňů.*

Rodinné Vinařství Vaďura v Polešovicích na Uherskohradišťsku dokončuje sklizeň hroznů. Potrvá ještě asi týden, řekl majitel vinařství Jaroslav Vaďura. Úrodu letos poškodily jarní mrazy, v některých vinicích ji téměř zničily. Kvůli zářijovým dešťům navíc trpí část hroznů plísněmi a hnilobou. Podle Vaďury tak vinařství přišlo zhruba o polovinu obvyklé úrody.

Při dobrých ročnících sklízí vinařství zhruba 100 tun hroznů, letos to bude výrazně méně. "V květnu byly dva dny, kdy mrzlo, a vinná réva nám hodně pomrzla. V září přišly po obrovských horkách deště, bobule se rychle začaly nalívat, praskat a šla na to okamžitě plíseň. Perfektně odkalujeme, ale mám obavy, aby se hnilobné tóny nepřenesly do vína," řekl Vaďura. Dobrá je podle něj naopak cukernatost hroznů, která se nejčastěji pohybuje mezi 20 a 22 procenty a má vliv na chuť vína.  Sklizeň začala koncem srpna a skončí už v říjnu. V dřívějších letech se protáhla až do listopadu. U zákazníků však klesá zájem o sladká vína z vyzrálých hroznů. Naopak roste poptávka po suchých vínech, proto v Polešovicích hrozny sbírají o něco dříve, než bývalo zvykem. Špatná úroda se podle Vaďury zřejmě projeví na cenách vína. "Cena půjde nahoru v průměru o 15 až 20 korun na lahvi. Sudové víno nepodraží," řekl Vaďura. Kvůli neúrodě muselo vinařství nakoupit hrozny z Maďarska a z Vinohradnické společnosti Polešovice. Vinařství z valné většiny vyrábí bílá vína, kterého je asi 75 procent produkce. Zbytek připadá na vína červená a růžová. Vinařství Vaďura má 12 hektarů vinic.*

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down