Letošní úroda ovoce na Moravě bude kvůli jarním mrazům jedna z nejhorších za posledních 11 let. Meruněk bude dokonce nejméně, jen přes 400 tun. V loňském roce, kdy ovocnáře také postihly mrazy, jich bylo 500 tun. Nejslabší bude také úroda jablek, pouhých 21 000 tun, loni to bylo téměř 29 000. Vyplývá to z údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, které poskytl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

Příčinou slabé úrody jsou jarní mrazy, které přišly ve dvou vlnách. První přišly 21. dubna a zasáhly převážně níže položené oblasti, kde už bylo ovoce v květu, případně i těsně po odkvětu. Druhá vlna následovala 10. května a zasáhla i výše položené oblasti. Ovoce odolalo pouze v některých lokalitách. Nyní trápí pěstitele i sucho, které je největší ve velké části jižní Moravy a v Pomoraví a na Hané. Konečná sklizeň se tak může ještě lišit, pokud bude ještě méně ovoce kvůli nedostatku vody pro jeho růst. Celkové odhadované škody na ovoci v ČR se letos odhadují na půl miliardy korun, loni to bylo 400 milionů. Nejcitelněji zasáhly mrazy meruňky a broskve. V lepších letech se na jižní Moravě (zahrnuje kraj v jeho hranicích do roku 1990 včetně části Kraje vysočina, Zlínského a Olomouckého kraje) sklízelo i přes 2000 tun meruněk. Aktuálně lze například v Brně koupit meruňky jak z dovozu, tak tuzemské a jejich cena se pohybuje na Zelném trhu od 60 do 100 korun za kilogram. V supermarketu lze koupit dovozové meruňky i za 30 korun za kilogram. Broskví se na Moravě čeká přes 120 tun, obvyklá úroda je přes 1000 tun. Plochy sadů se však také každoročně zmenšují.*

Letošní jarní mrazy zničily českým ovocnářům přibližně čtvrtinu úrody v odhadované hodnotě 478 milionů korun. Nejvíce mrazy poškodily sady na Moravě. Největší propad sklizně se čeká u meruněk a broskví, a to kolem 80 procent. Finančně se největší ztráty odhadují u jablek jako hlavního ovocného druhu v České republice, měly by se pohybovat kolem 270 milionů korun.

Mrazy poškodily české ovocnáře druhý rok po sobě, loni škody byly kolem 400 milionů korun. Letošní škody jsou o pětinu vyšší. Uvedl to předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

Mrazy nejvíc poškodily sady na jižní Moravě, ale i na dalších místech na střední a severní Moravě. V Čechách způsobily škody spíše lokálně. Právě některé moravské ovocnářské podniky, které neobvykle chladné jarní počasí drtivě poškodilo již druhý rok po sobě, by se kvůli výpadku mohly podle Ludvíka dostat i do existenčních problémů. O případné pomoci státu jsou ovocnáři podle Ludvíka připraveni jednat. Loni vláda ovocnářům na mrazové škody dala odškodnění 133 milionů korun.

Ministr zemědělství Marian Jurečka minulý týden na chovatelském veletrhu v Brně uvedl, že ovocnáři kvůli škodám z mrazů mohou počítat s podporou státu. Míru případné náhrady škod neuvedl. Mrazy zasáhly ČR 21. dubna a 10. května. Mrazy zničily úrodu v odhadovaném objemu 42 000 tun, což představuje 25 procent z průměru sklizní ovoce v Česku v posledních třech letech 2014 až 2016 ve výši 167 000 tun. U meruněk se čeká propad o 82 procent, u broskví o 74 procent. Mrazy významně zasáhly i třešně s odhadovaným propadem 51 procent. U třešní se negativně projevilo i špatné opylení, poznamenal Ludvík. U jablek, kterých se v minulých třech letech sklízelo téměř 13 000 tun, je odhad propadu produkce 22 procent. Významné škody se čekají i u hrušní a rybízu.*

Škody na vinicích za dubnové a květnové mrazy stouply podle Svazu vinařů na 1,2 miliardy korun. Bude to mít zřejmě i vliv na cenu hroznů, která se patrně dostane až na 20 korun za kilogram, a bude jich méně. Uvedl to předseda Svazu vinařů Tibor Nyitray. Vinice zasáhly mrazy dva roky po sobě. V obou případech byla škoda na neprodaném víně přes miliardu korun.

Mrazy zasáhly vinice nejdříve 21. dubna a pak ještě 10. května. Vzhledem k tomu, že réva už rašila, byly květnové mrazy více zničující. Vinaři odhadují, že na Znojemsku je poškozeno zhruba 38 procent plodných vinic. Ve velkopavlovické a mikulovské podoblasti jsou škody zhruba třetinové. V Čechách jsou vinice poškozené z pětiny rozlohy.

Nejlépe dopadlo Mikulovsko, kde jsou průměrné škody do výše 20 procent, nejhůře je na tom oblast znojemská a slovácká. Škody jsou také lokální a místy i fatální, upřesnil Nyitray.

Svaz posílá analýzu škod na Ministerstvo zemědělství s návrhem na zvýšení podpory pojištění trvalých kultur z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) z garantovaných 25 procent až na 70 procent. Vinaři chtějí také podporu pojištění i pro velké podniky.

Podle předsedy svazu se jako jedno z nejvhodnějších opatření v letošním roce ukázaly protimrazové svíce. Svaz požaduje vytvořit speciální dotační program na neinvestiční dotaci na nákup mazutových či parafínových svící. Svazu vinařů se také nelíbí termín výsadby nových vinic, který chce prodloužit až do konce května. Některé firmy na to letos doplatily. Sazenice vysazené začátkem dubna vyrašily a komplet promrzly, a proto zřejmě zaschnou.*

Ovocnáři mohou podle ministra zemědělství Mariana Jurečky počítat s podporou státu, pokud jde o kompenzace za škody, které jim způsobily dubnové a květnové mrazy. Stát se k nim zády neotočí, řekl dnes na chovatelském veletrhu v Brně. Míru případné náhrady škod ale neuvedl. Sady zasáhly mrazy v dubnu a znovu tento květnový týden. Ovocnáři zatím sčítají škody.

Podle předsedy Ovocnářské unie ČR Martina Ludvíka nízké teploty z noci na středu prohloubí v kvetoucích ovocných sadech škody z mrazů dubnových. Hrozí poničení jabloňových sadů, které jsou hlavním ovocným druhem v Česku. Dubnové mrazy poničily hlavně meruňky a broskve.

Podle Jurečky ministerstvo s ovocnáři komunikuje. "Během dvou tří týdnů si budeme schopni sednout a říci, co jsme schopni s tím dělat. Nechci tady dnes říkat žádné číslo, co přesně dokážeme udělat. Rozhodně ale mohou očekávat, že se k nim zády neotočíme," uvedl Jurečka.

Letošní a loňské mrazy také výrazně poškodily vinice. Vinaři jen za loňský rok přišli na tržbách za neprodané víno o více než miliardu, letos budou škody zřejmě obdobné nebo vyšší. Podle Jurečky mohou svoje podnikání pojistit a stát jim až polovinu pojistky proplatí. Resort podporuje i nákup investic do technologií, které mohou zabránit nebo zmírnit škody způsobené mrazy. Jurečka řekl, že vějíř možností pro vinaře je široký, jsme připraveni diskutovat, zda jej ještě nerozvinout.

Svaz vinařů už uvedl, že bude chtít po státu speciální dotační program na neinvestiční dotaci na nákup mazutových či parafínových svící, bude chtít i zvýšení kompenzací z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) z garantované pětadvacetiprocentní podpory na 65 procent, nyní mají 50 procent. Podle Jurečky je stát připravený o navýšení podpory jednat s Evropskou komisí.*

Dnešní mrazy na jižní Moravě způsobily ve vinohradech škody ve stovkách milionů korun. Podle prvních odhadů vinařů budou větší než při dubnových mrazech, uvedl výkonný ředitel Svazu vinařů Martin Půček. Nejvíce poškozené jsou některé oblasti Hodonínska. Dubnové škody na vinicích se podle vinařů vyšplhaly až na půl miliardy korun.

Problém se dnes dotkl především mladé výsadby. Keř, který byl vyrašený a postihly jej dubnové mrazy, ještě obrazil. Podruhé to už ale zřejmě neudělá.

V některých kotlinách dnes teploty klesly až k minus pěti stupňům. Réva byla už vyrašená, takže náchylnost na mráz je velmi intenzivní. Obecně se dá říci, že réva v tomto stadiu vydrží teploty do minus jednoho stupně, uvedl Půček.

Škody jsou podle jednotlivých oblastí rozdílné. Mrazy zasáhly Znojemsko, ale nebyly tam tak silné. Dobře dopadl také Mikulov, Valtice nebo okolí Pálavy. Nejhorší je situace v některých částech Hodonínska, například v Mutěnicích. Špatné je to i v Podluží od Hodonína po Břeclav, dodal Půček s tím, že detailní vyčíslení škod na neprodaném víně je zatím předčasné. Svaz vinařů bude firmám posílat dotazníky a až z nich přesnou částku získá. To bude ale několik dní trvat.

Mrazy postihly vinice už druhým rokem po sobě. Loni vinaři škody vyčíslili na více než miliardu korun. Jako jedno z nejvhodnější opatření se v letošním roce ukázaly protimrazové svíce. Svaz vinařů proto bude chtít po státu speciální dotační program na neinvestiční dotaci na nákup mazutových či parafínových svící, bude chtít i zvýšení kompenzací z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) z garantované pětadvacetiprocentní podpory na 65 procent.*

Úroda ovoce může být po dnešní mrazivé noci na jižní Moravě ještě nižší než loni. Uvedl to předseda Ovocnářské unie Moravy a Slezska Ivo Pokorný. Jde již o druhý mrazivý zásah v citlivém období kvetení a začátku tvorby plodů. Na jižní Moravě trvaly mrazy v noci několik hodin a pohybovaly se od minus jednoho do minus tří stupňů.

Loňské škody činily téměř 400 milionů korun za celou republiku, nejvíce však byla postižená jižní Morava, meruňky se prakticky neurodily. Jejich úroda bude i letos velmi chabá.

První mrazy, které pěstitele ovoce letos poškodily, přišly v noci na 21. dubna. Rozsah škod nedokáže Pokorný zatím odhadnout. Vyzvali své členy, aby do dneška poslali odhad. Po dnešní noci s tím ale ještě počkají, řekl.

I tak bude ale rozsah zřejmý až později. Zatím se nedá odhadnout, jak velký bude propad ovoce, než dozraje. Obvykle dělají ovocnáři odhad úrody k 15. červnu.

Mnozí si po loňských zkušenostech koupili zmlžovače, které vyrábějí z vody a glycerinu mlhu. Ta nedovolí klesnout teplotám tolik jako v okolí, kde mlha není.

Na cenách ovoce v obchodech se mrazy tolik neprojeví díky dovozům, nicméně pro pěstitele může být druhý rok výrazného výpadku tržeb velmi komplikovaný a slabší firmy může i položit.*

Mrazy z konce minulého týdne poškodily jihomoravské vinice, škody ale nebudou tak velké jako loni. Podle prvních odhadů Svazu vinařů dosáhnou škody na vinicích 15 až 20 procent, podle polohy vinohradů. Loni se na nejvíce zasažených vinicích pohybovaly škody až k 80 procentům. Informoval o tom výkonný ředitel Svazu vinařů Martin Půček.

Podle něj bylo mrazem nejvíce zasaženo a poškozeno Velkopavlovicko, naopak Znojemsko bylo relativně ušetřeno a škody jsou zde spíše lokální.

Stejně jako loni zasáhly mrazy Zámecké vinařství Bzenec. Podle ředitele společnosti Bořka Svobody jsou škody na vinicích v rozmezí deseti až 20 procent v závislosti na polohách vinohradů. Poškození je zhruba stejné ve všech třech podoblastech, kde má vinohrad. Nedá se tedy říci že by některá podoblast byla zasažena více, uvedl.

Pro výnos letošního ročníku bude klíčové ještě období první poloviny května, kdy bude réva již pokročile narašená, a její případné spálení mrazem by se tak do úrody ročníku 2017 promítlo velmi dramaticky.

Za posledních pět let způsobily již třikrát jarní mrazy rozsáhlé škody. Loni překročily jednu miliardu korun.*

Mrazy, které v závěru minulého týdne zasáhly Českou republiku, poškodily meruňky a broskve a částečně výsadby třešní a hrušní. Poškození je lokální a určit jeho přesnou výši zatím nelze. U jabloní hrozí, že předpovídaný vývoj počasí neumožní včelám a jiným opylovačům opylit květy. Uvedl to předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Loňské škody na ovoci z mrazů na úrovni 400 milionů korun se podle něj kvůli mrazům z minulých dní opakovat nebudou.

Předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslav Zeman řekl, že mráz například na jižní Moravě popálil zhruba 20 až 30 procent ploch s paprikou. "Ve středních Čechách jsou místy popálené brambory a trošku ředkvičky. Není to ale zase tak velká tragédie," uvedl. Košťálová zelenina podle Zemana pokles teplot přečkala bez větší úhony. Ochlazení ale výrazně zpomalilo růst zeleniny. "Sklízeli jsme špenát a museli jsme přestat, protože nestačil dorůstat," upozornil Zeman. Ludvík z Ovocnářské unie sdělil, že u hlavního ovocného druhu jabloní dosavadní mrazy na stromech poškodily 20 až 90 procent květů, podle odrůdy a stupně kvetení. I při takto výrazně redukovaném počtu květů jsou jabloně podle něj schopny za příhodných podmínek zaručit průměrnou úrodu. "To je však nyní ohroženo. Od úterý se očekává ochlazení, déšť a vítr, kdy opylovači nelétají," uvedl. Také případný další mráz a další redukce květů by měly na úrodu jablek velmi negativní vliv.*

Mrazy, které v noci na dnešek zasáhly Českou republiku, zřejmě poškodily výsadby meruněk a broskví, částečně byly postiženy i švestky, třešně a hrušně. Konkrétní rozsah škod zatím nelze stanovit, známý bude v dalších dnech až týdnech. Opakovat by se však neměly loňské škody z mrazů, které úrodu srazily meziročně o pětinu a ovocnářům nadělaly ztráty téměř 400 milionů korun. Mrazy postihly i pěstitele v Polsku, Německu, Rakousku a Švýcarsku. Uvedl to předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

"Mrznout začalo kolem půlnoci a sady byly vystaveny zhruba osmihodinovému mrazu. Teploty někde klesaly až k minus šesti stupňům," popsal Ludvík. Například na Znojemsku se původně hrozivý vývoj po půlnoci otočil, protože se zatáhlo a teploty se z mrazu dostaly k nule. Jabloní, které jsou hlavním ovocným druhem v ČR, by se nynější vlna mrazů podle Ludvíka negativně dotknout neměla. Ludvík připomněl, že loni na konci dubna byla situace s mrazy zcela odlišná, protože vlna mrazů trvala pět až šest dní za sebou. Sklizeň ovoce loni pak kvůli mrazům klesla o 20 procent na 150 100 tun. "Nyní silný mráz trval jen jednu noc," uvedl Ludvík.*

 

Noční mrazy poškodily úrodu chřestu v Hostíně u Vojkovic na Mělnicku, škodu pěstitelé odhadují na 1,5 milionu korun. Zasaženy jsou i rostliny, jejichž produkce má teprve začít. Uvedl to jednatel společnosti Český chřest Jiří Šafář. Dodal, že produkce chřestu je v tuto chvíli pozastavená, odběratelé prý ale mají pro situaci většinou pochopení. Na práci čekají i připravení brigádníci, na pole by se měli brzy vrátit.

Šafář považuje za problém, že odškodnění zemědělců se v případě mrazů týká jen plodin, které jsou součástí aktuální produkce, a zemědělci tak mohou doložit její pokles. Jenže například chřest je na polích vysazený několik let předtím, než se začne sklízet. Nová výsadba se totiž nechává nejdříve zesílit, ale pokud ji zasáhne mráz, tak nezesílí a produkce se o další rok odloží. V Hostíně a okolí mráz už druhým rokem zasáhl právě novou výsadbu na přibližně 60 hektarech, ale na kompenzaci majitelé nárok nemají. Tentýž problém mají například i začínající ovocnáři. Stát by tak podle Šafáře měl situaci zemědělců posuzovat individuálně. Letos v Hostíně a jeho okolí roste chřest na zhruba 150 hektarech půdy, což je asi o 20 hektarů více než v loňském roce. Společnost je jediným velkopěstitelem chřestu v České republice, v Česku se ročně spotřebuje 500 tun této zeleniny včetně té z dovozu.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down