S dnešním uvolněním vládních opatření proti šíření koronaviru ožívá opět i brněnský Zelný trh. Od rána tam své výpěstky zatím nachystalo osm zemědělců a dorazili i první zákazníci. Do konce týdne prodejců přibude. Městské části Brno-střed potvrdilo zájem 14 zemědělců, kteří nabízejí sazenice bylinek, medvědí česnek, květiny do truhlíku nebo rajčata či saláty do fóliovníku. Začátkem května se přidají prodejci s venkovními sazenicemi či řezanými květinami, řekla mluvčí městské části Kateřina Dobešová.

Začátek sezony na Zelném trhu obvykle ovlivňuje počasí. Letos to byla především koronavirová pandemie a opatření omezující stánkový prodej. "Když byla teplá zima, začínalo se již začátkem března. Letos bylo chladněji a dle slov zemědělců je jejich jediná záchrana, že byly i sazenice později. Kdyby bylo tepleji, neměli by je kde prodávat. Pár letošních výpěstků nabízeli v kavárně Podobrazy. Nyní tam už provizorní zahradnictví nefunguje, ale byli za něj vděční," sdělila Dobešová.

Vedení městské části dnes projedná zrušení poplatku za služby, který činí 15 korun za metr prodejní plochy a den, a to na duben a květen. "Odpouštěli jsme jej již loni od července do listopadu, v součtu to bylo zhruba 300 tisíc korun. Je to hodně peněz, ale pro nás je důležité prodejce a zemědělce podpořit, aby se znovu vrátili," dodala mluvčí. Dohromady jich letos na Zelném trhu bude 58, nejvíce v červnu a červenci.*

Farmářské trhy v Opavě začnou 14. dubna. Kvůli epidemii koronaviru a vládním opatřením bude jejich zahájení o měsíc opožděné. Jejich provozovatel Martin Žižlavský ale vítá dnešní rozhodnutí vlády, podle nějž mohou farmářské trhy obnovit provoz od 12 dubna. Zájem prodejců o místa i kupujících o zboží podle něj bude velký.

"Trhy zahájíme ve středu 14. dubna. Konat se pak budou třikrát týdně," řekl. Na nákupy budou moct Opavané a návštěvníci města podle něj vyrazit vždy ve středu a v pátek, kdy budou trhy otevřeny od 06:00 do 14:00, v sobotu bude jejich provoz o dvě hodiny kratší.
"Mohlo se sice začít dříve. Jsem ale rád, že už se to podařilo prosadit. Jsem v kontaktu s naší asociací a vím, že tlak byl velký," řekl.
Původně měly farmářské trhy v Opavě začít 15. března. "Ty by byly součástí těch velikonočních. Ale i ty jsme museli zrušit," řekl Žižlavský. Podle něj se současná situace nepodepíše na zájmu prodejců. "Ti, co jezdí stabilně, dorazí. Předpokládám, že přijedou i ti, kteří neprodávají pravidelně. Všichni budou chtít dohnat ztrátu a prodat to, co doma mají," doplnil.*

Farmářské trhy v centru Liberce by měly začít už v příštím týdnu. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka schválila obnovení provozu farmářských trhů od 12. dubna. Záležet bude ale na podmínkách, mohou být takové, že to nepůjde udělat, řekl v reakci na rozhodnutí vlády organizátor libereckých trhů Ondřej Červinka.

Farmářské trhy v Liberci měly podle původních plánů začít už ve čtvrtek 4. března a od dalšího týdne se měly konat vždy ve středu a ve čtvrtek. Koronavirová opatření ale plány organizátorů i farmářů zhatila, a zrušit museli i ty Velikonoční, které plánovali od 26. března.
"Budu teď muset obvolat všechny prodejce, které jsem měl už před měsícem nasmlouvané a domluvené, a ověřit, zda to ten příští týden dám dohromady. Předpokládám, že ano, protože na to všichni čekají, ale musím počkat až to rozhodnutí vlády budu mít černé na bílém," doplnil Červinka.
Už loni začaly farmářské trhy v Liberci s výrazným zpožděním, poprvé se na náměstí konaly až 23. dubna. Díky zájmu lidí i farmářů ale pokračovaly až do pozdního podzimu a skončily teprve se zahájením vánočních trhů. Podmínky se ale měnily: zatímco loni na jaře stačily mezi stánky dva metry, na podzim už musely být rozestupy nejméně čtyřmetrové a na ploše 400 metrů čtverečních mohlo být nejvýše 20 lidí. I tomu se ale nakupující a prodávající dokázali přizpůsobit.
Koronavirová opatření, která farmářské trhy teď na jaře zakázala, považuje Červinka nesmyslná. "Prodej na farmářských trzích je z mého pohledu v daleko bezpečnějším prostředí než někde v supermarketu," řekl. Lidé navíc mají podle něj o trhy zájem, i na základě jejich poptávky proto budou letos dvoudenní. "Kvůli nejistotě a měnícím se pravidlům už ale někteří farmáři své podnikání raději přerušili a nechali se zaměstnat ve fabrikách, aby měli alespoň nějakou jistotu," dodal Červinka.*

Pandemie koronaviru ohrožuje drobné pěstitele zeleniny, kteří značnou část svých výpěstků dodávali do restaurací či je prodávali prostřednictvím farmářských trhů. Restaurace jsou od prosince zavřené a vládní nařízení zatím neumožňují ani pořádání trhů, takže farmáři mají na jaře vážné problémy s odbytem. "U drobných pěstitelů a farem lze očekávat znatelný pokles pěstebních ploch, pokud se v dohledné době nezmírní epidemiologická opatření," řekl předseda předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka.

Větší pěstitelé napojení na obchodní řetězce podle Hanky hlásí obdobné výměry polí se zeleninou jako loni. "To ale neplatí pro drobné pěstitele a rodinné farmy. Pro ně je zásadní omezení gastronomického sektoru a nesmyslná uzávěra farmářských trhů," uvedl Hanka, podle kterého se drobní pěstitelé snaží najít nové prodejní kanály. Zákazníkům nabízejí například samosběr zeleniny na poli nebo výpěstky prodávají prostřednictvím rozvážkových služeb typu Rohlík.cz či Košík.cz, které nemají takové nároky na množství dodané zeleniny.
Už rok 2020 nebyl podle Hanky pro zelináře jednoduchý. "Po loňském propadu cen a strmém nárůstu ceny práce budeme považovat za úspěch udržení pěstebních ploch na výměře 11 500 hektarů. I to nás řadí na poslední příčku v produkci zeleniny na obyvatele v Evropě," upozornil Hanka. Na polích se zeleninou jsou už v plném proudu jarní práce. "Příjezd zahraničních pracovníků je plynulý, situaci komplikuje pouze nezbytná karanténa po příjezdu a nahodilé výskyty covid-19 pozitivních. Věřím, že většinu jarních prací zvládneme včas a v potřebné kvalitě," řekl Hanka.*

Ústavní soud by měl podle senátorů zrušit tři nařízení vlády, která zakazují pořádání farmářských trhů. Návrh podepsalo 57 senátorů ze všech frakcí včetně vládních. Podle nich je toto vládní opatření v rámci boje s koronavirem protiústavní a diskriminační. Oznámil to iniciátor stížnosti Lukáš Wagenknecht.

"Je to nepřípustná diskriminace, když stejné typy produktů se nesmějí prodávat na čerstvém vzduchu za jasných hygienických podmínek, ale mohou být v uzavřených hypermarketech," uvedl k obsahu stížnosti Wagenknecht. Podání podle něj poukazuje také na pokračující omezení maloobchodu. Proč si můžete koupit klobásu z holdingu, ale nemůžete si koupit domácí kvalitní výrobek, dotázal se senátor. Situace je podle něj horší než v roce 1948, kdy nastupující komunistická vláda slibovala, že podnikatele nenechá padnout.
Senátorka Miroslava Němcová označila vládní opatření za nelogická. "Lidé už poztráceli veškeré zbytky důvěry, že vláda ví, co má dělat, že opatření jsou ve prospěch společnosti," uvedla. Podle Michaela Canova senátoři nesmí dopustit devastaci a likvidaci podnikatelů. Podotkl, že vládní opatření má negativní dopad na prodejce i výrobce potravin a drobného zboží.
Pokud by Ústavní soud o návrhu nerozhodl do ukončení nouzového stavu a obnovení provozu farmářských tržišť, mohl by alespoň přijmout stanovisko pro případný příští postup vlády, uvedl Wagenknecht. Připomenul, že Ústavní soud již dříve rozhodl o tom, že vládní opatření nesmějí být přijímána bez řádného zdůvodnění.*

Krajská veterinární správa (KVS) loni v Jihomoravském kraji provedla 4971 hygienických kontrol, v důsledku koronavirové pandemie zhruba o 400 méně než v roce předchozím. Porušení zákona zjistila v 2,7 procenta případů, v meziročním srovnání je to o 1,4 procenta méně. Nedostatky se nejčastěji týkaly stánkového prodeje na farmářských trzích, podobně jako v předchozích letech. V tiskové zprávě to uvedl Josef Velecký, ředitel odboru veterinární hygieny a ochrany veřejného zdraví.

"Všeobecně lze konstatovat, že se inspektoři nejčastěji setkávají s přestupky týkající se nekompletního, chybějícího či dokonce klamavého označování potravin, nedostatků ve vedení dokumentace a nedodržení požadavků pro zajištění sledovatelnosti potravin. Dále zjišťujeme závady při skladování potravin, zejména co se týče dodržování teplot, nebo při nevyhovujícím hygienickém stavu prostor," uvedl Velecký.
Mezi nejdůležitější provozovny dozorované KVS patří jatka. V Jihomoravském kraji fungují čtyři pro porážku drůbeže a 17 pro červené maso, z čehož dvě mají momentálně přerušenou činnost. "Vzhledem k pandemii se důležitým úkolem stalo personální zajištění nepřetržitého veterinárního dozoru na jatkách, který je nezbytný pro chod závodů. Jatečnictví v Jihomoravském kraji má pro ČR zásadní význam zejména v produkci bílého masa. V roce 2020 bylo v kraji poraženo a veterinárně prohlédnuto 36,1 milionu kusů drůbeže, tedy 30 procent veškeré drůbeže poražené v ČR," dodal Velecký.*

Organizátoři farmářských trhů se domnívají, že jejich uzavření v situaci, kdy jiné prodejny potravin mohou fungovat, je diskriminační. Napravte to a zahrňte trhy zpět mezi výjimky, které mohou být otevřené, napsala vládě Asociace farmářských tržišť. Dnes o tom informovala v tiskové zprávě.

"Od samého začátku vyhlašování opatření bojujících proti šíření koronaviru se cítíme být diskriminováni. Zatímco všichni prodejci potravin — ať už jde o malé večerky, nebo hypermarkety — mají otevřeno bez omezení, provoz farmářských trhů musel být několikrát ukončen," uvedl předseda asociace Jiří Sedláček. Podle něj jsou poškozováni producenti, kteří na trhy zboží dodávají. Jde hlavně o rodinné farmy. „Hlavní náplní trhů je právě prodej potravin, navíc na čerstvém vzduchu, kde je nakupování podle odborníků bezpečnější než v klimatizovaných kamenných prodejnách," dodal.

Prodej čistě farmářských potravin v on-line podobě podle něj nefunguje dobře, prodejcům nepokryje náklady. "Pokud se farmářské trhy brzy neotevřou, hrozí, že už se neotevřou nikdy, protože na nich jednoduše nebude mít kdo prodávat," uzavřel.

Trhy podle vládních opatření nesmí fungovat. Například pražská policie v pátek večer a v sobotu dopoledne zablokovala vjezd na bleší trh ve Vysočanech. Hlídky zabránily vjezdu do prostor tržiště více než 170 řidičům. Podle vládních nařízení je prodej zboží ve stáncích a na tržištích zakázán s výjimkou pojízdných prodejen potravin a drogistického zboží v obcích, kde není pevný obchod.*

Zpřísnění koronavirových opatření zhatilo plány na zahájení oblíbených farmářských trhů v centru Liberce. Původně měly začít už ve čtvrtek a od příštího týdne se měly konat vždy dvakrát týdně ve středu a ve čtvrtek. Kdy bude možné je uskutečnit ale zatím není jasné a otazník visí i nad těmi velikonočními, řekl organizátor libereckých trhů Ondřej Červinka.

Velikonoční trhy by měly začít 26. března a plánujeme je jako desetidenní. "V pátek 19. března musíme definitivně rozhodnout, zda budou, nebo ne. Od pondělí bychom pak měli začít stavět tržnici, abychom trhy mohli v pátek otevřít," řekl Červinka. Vzhledem k aktuální situaci si ale netroufá odhadnout, zda je letos bude možné uspořádat, nebo stejně jako loni vzhledem ke koronavirové pandemii nakonec nebudou.
Omezení provázela farmářské trhy celý loňský rok, díky zájmu lidí ale loni pokračovaly až do pozdního podzimu a skončily teprve se zahájením vánočních trhů. Zatímco loni na jaře stačily mezi stánky dva metry, na podzim už musely být rozestupy nejméně čtyřmetrové, a na ploše 400 metrů čtverečních mohlo být nejvýše 20 lidí. I tomu se ale nakupující a prodávající dokázali přizpůsobit.
Podle Červinky jsou omezení pro trhy nesmyslná. "Dodržujeme podmínky, jsme na čerstvém vzduchu, to znamená z mého pohledu v daleko bezpečnějším prostředí než někde v supermarketu," řekl. Lidé navíc mají podle něj o trhy zájem, i na základě jejich poptávky proto budou letos dvoudenní. "Kvůli nejistotě a měnícím se pravidlům už ale někteří farmáři své podnikání raději přerušili a nechali se zaměstnat ve fabrikách, aby měli alespoň nějakou jistotu," dodal Červinka.*

Sezóna prodeje farmářských výrobků na brněnském Zelném trhu může začít. K otevření prodejních stánků je již třeba pouze zlepšení epidemické situace. Letos tam bude své produkty nabízet 37 prodejců – zemědělců, tedy o tři víc než loni. O jednoho na 21 se zvýšil také počet prodejců-obchodníků. Trhy letos potrvají minimálně do 8. listopadu, uvedla v tiskové zprávě mluvčí městské části Brno-střed Kateřina Dobešová.

Všech 58 prodejců má uzavřenou celoroční smlouvu o prodeji na Zelném trhu. "Navíc je doplní i ti krátkodobí, kteří na trh přicházejí pouze v určitý čas a s konkrétními výpěstky. Bývají to drobní pěstitelé, kteří nabízejí přebytky ze svých zahrádek, například květiny, bylinky, jarní cibulku nebo třeba ředkvičky, kedlubny a další. I drobní pěstitelé na trh patří," sdělila radní Ludmila Oulehlová, do jejíž gesce správa trhu spadá.
Kromě tradičních zemědělců a obchodníků se ke stálému prodeji přihlásila například společnost Asparagus Moravia, která už v minulém roce nárazově nabízela chřest vypěstovaný na Moravě. Po několikaleté pauze se vrátí například zemědělec Oldřich Jakš s nabídkou jahod, meruněk, rajčat, paprik a dalšího ovoce a zeleniny.
"Kapacita tržiště činí 130 prodejních míst, tedy prodejních stolů. Každý z prodejců si zabírá dva, tři i více prodejních míst podle potřeby. Každý však prodává v různém časovém období, podle toho, zda se zaměřuje na rané produkty, letní ovoce nebo například podzimní plodiny," dodala Oulehlová.*

Pořadatelé farmářských trhů na Vysočině jejich říjnové pořádání zrušili kvůli koronaviru, o listopadových se rozhodnou podle aktuální epidemické situace. Podmínky, za nichž jsou i přes nárůst nakažených povolené, je podle nich složité dodržet.

V Humpolci na Pelhřimovsku se farmářské trhy konají od května do listopadu vždy třetí pátek v měsíci. Říjnové se podle mluvčí radnice Anety Slavíkové město rozhodlo zrušit ještě zpřed zpřísněním opatření.
"S listopadovým konáním ještě vyčkáváme, jak se i prodejci k tomu postaví. Názory se u nich také různí, někteří účast sami ruší, někteří by naopak rádi prodávali," řekla Slavíková. Město prodejcům letos poskytlo prostor zdarma a postavilo pro ně zázemí ve stanu. "Většina prodejců ale využívá vlastní stánky," řekla Slavíková. Na trzích se kromě potravin nabízejí i řemeslné výrobky.
V Telči na Jihlavsku už organizátoři zrušili farmářské trhy 10. října a konat se nebudou ani letošní poslední naplánované na 31. října. Trhy ve městě končí v říjnu obvykle společně s výlovem rybníka. "Trhy se těší velkému zájmu prodejců i zákazníků. Plánovaných bylo letos v Telči pět trhů a tři byly zrušeny. Proběhl akorát trh v červnu a v srpnu," řekl pořadatel Jan Ferda.
Zájem prodejců byl podle něho letos větší než v jiných letech. Průměrně je na trhu 28 stánků, letos kvůli zrušení mnoha jiných trhů přijelo do Telče 35 prodejců. Na říjnové trhy se původně přihlásili ještě dva navíc.
Povinné rozestupy stánků podle Ferdy není problém zajistit, obtížně je ale možné kontrolovat počet zákazníků. "Představa 20 lidí na 400 metrech čtverečních, když je trh neohraničený – je součástí náměstí, to absolutně není možné," řekl Ferda. Narážel na to, že vláda v pondělí večer stanovila podmínky pro prodej na farmářských trzích, kde povolila jen prodej potravin, stánky mají být aspoň dva metry od sebe a na 400 metrech čtverečních je přípustných nanejvýš 20 lidí.*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down